15 způsobů, jak v Praze zaručeně poznat náplavu aneb všicí sú tu z Moravy

Redakce

Lidí přistěhovavších se z různých koutů Čechie do Práglu jsou statisíce. A dají se jednoduše poznat podle svých zvyků a pro pozorné posluchače i přízvuku.

  1. „Pojedu z bráchoj.“ – a už víme, že dotyčná /-ý má něco společného s východními Čechy.
  2. „Tož.“ – A jakákoli variace dává tušit Zlínsko a širší Moravu.
  3. „Idu do doktora.“ – říká nikoliv spoluobčan z Ukrajiny, nýbrž z Ostravy.
  4. Fanatický podporovatel hokejové Komety. (rozuměj Brňák)
  5. „Mluvím spisóvnó normální češtinó.“ – hrdý obyvatel metropole, co se nachází dvě hoďky na východ od Prahy po dálnici smrti. Neprotahuje mluvu jako Pražáci –ej.
  6. Po roce bydlení v Praze je pro náplavu dobře možné, že neví, kde se nachází Národní divadlo.
  7. Náplava je někdy dost namistrovaná, což se projevuje její hranou nadřazeností. Asi je to způsobeno počtem ujetých kilometrů od domova.
  8. Náplava je unešená z pohledu na Pražský hrad s Karlovým mostem jako malé dítě nebo japonský turista.
  9. Když zaslechnete: „Děcka, kam pudem?“, je Morava opět v Praze.
  10. Náplava okamžitě startuje na přezdívku náplava a hrdě hájí domácí barvy.
  11. Náplavě připadá pivo v Praze i po několika letech pořád předražené.
  12. Náplava je pyšná, že se v noci vyzná v trasách MHD.
  13. Náplava si libuje v používání všech možných a nemožných pasáží a průchodů, kde byl rodilý Pražák buď nikdy, nebo jednou.
  14. Náplava nechápe, že jediný pravý Pražák je ten narozený U Apolináře. (příklad, narození v Thomayerce nebo Podolí = náplava)
  15. Náplava má ráda svůj vesnický a maloměstský klid a když jede na víkend domů, udiveně zjistí, že jí tam říkají „ta / ten z Prahy“.

9 příznaků, které odhalí, když je sympaťák ve skutečnosti pěkná sketa

18 věcí, které pochopíte, jen když si sem tam popláčete