30 minut po půlnoci: Co se dělo, když chytali Bin Ládina

Stefan-Titka

Co se dělo před tím, než CIA dopadla obávaného teroristu Usámu Bin Ládina? Režisérka Kathryn Bigelow nabízí skrz film 30 minut po půlnoci věcný a strohý pohled, jemuž dominuje skvělá Jessica Chastain. Pro ni se stává dopadení Bin Ládina posedlostí, ale jak to zvládnou diváci?

Scénář filmu 30 minut po půlnoci koloval v Hollywoodu už před dostižením vůdce Al-Kajdy, proto se po jeho zabití musel kompletně přepracovat.

Scenárista a bývalý novinář Mark Boal spolu s režisérkou Kathryn Bigelow (Smrt čeká všude) vycházeli z toho, co znali z médií, ale k ruce měli i několik zdrojů přímo ze CIA. Ta však nakonec hodnověrnost výsledného filmu do velké míry popřela a dokonce při té příležitosti vydala oficiální prohlášení, jímž se od něj distancovala.

Trnem v oku a zdrojem kontroverze se stalo zobrazování mučících technik, které měly být zrušeny v polovině druhého prezidentského období George Bushe. CIA a s ní i spousta vlivných amerických politiků typu Johna McCaina se ohradila zejména proti míře efektivnosti, již tvůrci mučícím technikám v honbě za nejhledanějším mužem planety přisuzovali.

Film opravdu začíná velmi nepříjemným výslechem, při kterém v praxi vidíme tzv. waterboarding. Naznačené tu jsou i další "techniky", například spánková deprivace, zavírání do stísněných prostor nebo bití. Bigelow ale tyto procesy nijak neglorifikuje a už vůbec je neobhajuje, jak jí někteří kritici vyčítají.

Naopak, pokud má film 30 minut po půlnoci nějaké atributy hodné zdůraznění, je to nestrannost a „nedramatičnost“. I když v popředí stojí výrazná hlavní hrdinka (skvělá Jessica Chastain), pro niž se dopadení Usámy Bin Ládina stává posedlostí, scénář ani režisérka se ani jednou neuchýlí k laciným melodramatickým klišé.

První dvě hodiny 157 minutového děje sledujeme nejen titěrnou práci agentů, kteří se snaží zorientovat v nepřehledné hierarchii a označit kurýra Bin Ládina, ale i byrokratické desetileté pozadí celé pátrací akce. Jednotlivé scény vystavěli autoři věcně a stroze, což může některé méně odolné jedince v kině odradit; režisérka diváky nekompromisně hází do situace, ve které mohou mít problém zorientovat se. Jako kdybyste seděli v místnosti plné CIA agentů a automaticky se předpokládalo, že víte, co znamenají zkratky jako ISI, KSM nebo OBL. Zkrátka přístup, který vyžaduje nejen poměrně velkou znalost faktů, ale často i jejich následné aktivní dohledávání.

Bigelow však není důsledně „hyperrealistická“, její režijní vedení je více zřetelné. V některých případech je až obdivuhodně efektivní ve věci budování napětí; ačkoliv o tom, jak to bylo ve skutečnosti, můžeme vést nekonečné debaty, závěrečná půlhodinová akce s útokem speciální jednotky SEAL na Bin Ládinovo útočiště v pakistánském Abbottabádu je dramaticky vystavěná opravdu velmi dobře.

30 minut po půlnoci rozhodně není film, který návštěvníka kina uspokojí v tradičním „popcornovém“ slova smyslu. Stejně jako hlavní hrdinka, která bezprostředně po identifikaci mrtvoly nejhledanějšího teroristy na světě nedokáže tento fakt uchopit a svou misi uzavřít, i s diváky se filmový zážitek dost možná ještě chvíli potáhne.

30 minut po půlnoci (Zero Dark Thirty)
USA, 2012, 157 minut
Režie: Kathryn Bigelow
Hrají: Jessica Chastain, Mark Strong, Joel Edgerton, Chriss Pratt, Scott Adkins, Jason Clarke, James Gandolfini a další
Premiéra v ČR: 21.2. 2013

Témata:,