Štítek Reklama
9. 4.2012

A Banquet: Zruinovali jsme kreditky a odjeli natáčet do Chicaga

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Kapela A Banquet loni zaujala singlem Freeze to Caress z EP Kiss the Night!, nyní vydává první studiové album Breath. "Skládali jsme třináct čtrnáct hodin denně. Když už jsme nemohli, dali jsme si redbull s vodkou a jeli dál," říká v rozhovoru pro Kouli zpěvák Mathieu. Hlavní ozdobou jedenácti nových písniček je ale spolupráce s americkým producentem a muzikantem Stevem Albinim.

V poslední době je trend nahrávat desky v zahraničí nebo alespoň spolupracovat se zahraničními producenty. Proč? Česká studia na pořádnou nahrávku nestačí?
Je pravda, že vybavení a hlavně prostory chicagského studia byly perfektní, ale myslím, že nejdůležitější je hlavně osobnost.
Steve Albini, který pomáhal nám, dělal s obrovskými světovými kapelami (např. Nirvanou nebo Pixies), ví přesně, k čemu slouží každá páčka, přepínač na studiovém vybavení, efektech, zesilovačích. Ví, jak se zvuky dobře pojí do sebe frekvenčně. Celou spolupráci navíc samozřejmě vnímáme i jako první krok do zahraničí. Je hodně motivující, když se člověku, který dělal s takovými jmény, líbí tvoje hudba.

KŘEST DESKY BREATH
10. dubna 2012//Praha, Lucerna Music Bar


A Banquet
si pozvali slovenské Talkshow a italské Low-Fi.

"Obě kapely jsou nám hudebně blízko a ve svých zemích patří na scéně mezi ty nejúspěšnější, takže doufáme, že se budou líbit i fanouškům," říkají A Banquet.

Sami A Banquet si nachystali nový playlist a řadu nových zvuků, připravená jsou i trička, placky, tašky a samotné CD Breath. Booklet ilustroval tatér a malíř Musa.

Jak se vám se Stevem Albinim podařilo spojit?
První kontakt s ním navázal náš český producent Boris Carloff, který se s ním seznámil v Chicagu. Pustil mu naše songy, jemu se zalíbily a nabídnul nám spolupráci.
Takovou šanci jsme si nechtěli nechat ujít, takže jsme zruinovali kreditky, půjčili si, kde jsme mohli, a v listopadu 2011 vyrazili na týden do jeho studia Electrical Audio v Chicagu.
Většinou jsme pracovali od oběda do půlnoci. Spali jsme přímo ve studiu, kde je pár pokojů. Vypadalo to tam, jako kdybychom se vrátili zpátky do devadesátek. Všude VHSky s koncerty velkých i undergroundových kapel, stará televize... Po zvukové stránce jsme se toho ale naučili hodně a byla to i velká životní zkušenost.

Novinka Breath se mi oproti EP Kiss the Night! zdá mnohem melodičtější, hitovější, popovější. Měli jste jejich konkrétní tvar a zvuk nachystaný už předem v hlavě?
Písničky na Breath jsme zčásti psali trochu jinak než dřív. Dřív jsme měli nějaké nápady, a když se nám z toho kus líbil, použili jsme ho a zbytek vyhodili. Zpětně máme pocit, že z toho občas lezlo něco dost nesourodého. Máme rádi různé hudební styly, které se snažíme míchat dohromady, což se na Breath nezměnilo, ale tentokrát jsme s baskytaristou Michaelem měli několik vícedenních sezení, na kterých jsme hudbu psali od rána do večera, v kuse třeba třináct čtrnáct hodin. Když už jsme nemohli, dali jsme si vodku s redbullem a jeli dál. Potom jsme třeba dva měsíce nesložili nic, protože jsme se úplně vyčerpali.

Kdy vznikají názvy písniček?
V podstatě bez výjimky poté, co je dokončíme. Obecně se mi texty píšou líp až do hudby a názvy vymýšlím úplně nakonec.

Z kolika skladeb jste vybrali finální jedenáctku?
Měli jsme něco přes dvacet písniček a pak ještě spoustu riffů.

Není vám tak velkého odpadu líto?
Bylo nám líto třeba Night Rose, nezapadala ale do konceptu desky. Zveřejnili jsme ji tedy alespoň na YouTube.

O čem je písnička Far Away?
O odloučení. O tom, když nemůžeš být s tím, s kým chceš. Ale má hlavně připomenout, že fyzická nepřítomnost je jen část pocitu.

Tatáž otázka u Lights & Memories?
Tahle písnička mě napadla, když jsem stál na velkém přechodu v Praze na I. P. Pavlova. Když tam čekám a kolem se po čtyřproudé silnici míhají auta, často si říkám: ty jo, teď kdyby do mě někdo jen trochu strčil, tak jsem mrtvej. Chtěl jsem dát té písničkce ale ještě další význam, mám rád vícerovinné texty. Proto je semafor/červené světlo i symbolika určitých bloků v mojí hlavě. Taky jsem dlouho chtěl v nějakém textu zmínit Prahu, protože v ní už nějakou dobu žijeme, hrajeme a máme ji rádi.

Texty písniček A Banquet píšeš hlavně ty, Mathieu. Připadá mi, že jsou z velké části vztahové a existenciální. Co se musí stát, abys napsal text?
Musí se něco stát (smích). To je celé. Myslím, že Breath je textově oproti EP ještě mnohem upřímnější. Deska je textově dost různorodá a jsou v ní věci, o kterých přemýšlím, které řeším nebo které jsem řešil v průběhu posledního roku.
Jsou tam texty o vztazích, o osudu - jestli se věci dějí náhodně, nebo mají nějaký důvod. Celé album je v podstatě prostoupené tématem stihomamu versus naděje. Je na něm ale i text, který jsem napsal, když mi byla šílená zima. Který to je? Najděte si ho sami.

Písnička I Am the Ninth Wave je inspirovaná Devátou vlnou Viktora Dyka. Měli jste při práci na desce čas i na literaturu?
Rád v textech odkazuju na konkrétní básničky mých oblíbených básníků, takže tohle je jedna z nich. Četl jsem celkem dost okolo Vánoc, líbily se mi Mapa a území od Michela Houellebecqa, nedávno jsem dočetl Červený a černý od Stendhala a teď se prokousávám jednou knížkou o umění. Mám moc rád poezii, tou to vždycky prokládám. Při dodělávání desky ale nebyl na knížky čas ani trochu.

A Banquet v YouRadiu

Všimla jsem si, že jedním z vašich mediálních partnerů je knihkupectví Kanzelsberger. V čem vaše spolupráce spočívá? Jak vás vůbec napadlo takovou společnost oslovit?
Před odletem do Chicaga jsme oslovovali stovky společností, jestli by podpořili naše nahrávání. Bohužel se to moc nedařilo, nakonec jsme si stejně většinu peněz museli půjčit. Knihkupectví Kanzelsberger nám de facto jako jediné vyšlo vstříc a finančně nám pomohlo. Za to moc děkujeme, jinak bychom desku asi vůbec nebyli schopni zrealizovat.

Co A Banquet a e-knihy?
Já osobně vůbec. Jednak jsem v tomhle staromódní a mám rád knížku v ruce, nejlépe nějakou starou z antikvariátu, za druhé na čtečku stejně nemám peníze. A když náhodou něco mám, tak si koupím nějaký kraviny ke kytaře.

Na tohle se vás určitě ještě nikdo nezeptal. Jak jste vymysleli jméno pro kapelu?
Je to hlavně deska Beggars Banquet od Rolling Stones, a pak písnička od Banquet od Bloc Party. Vyjadřují spojení současnosti a minulosti, tedy náš pohled na to, jak chceme skládat. „A” by mělo symbolizovat něco jedinečného, je to pro nás bič, abychom pořád makali.


Název desky Breath podle vás symbolizuje nadechnutí k něčemu novému. Plánujete ale někdy také vydechnout?
Já jsem celkem workoholik, takže jakmile nic nedělám víc jak hodinu dvě, začínám být nervózní a musím si něco najít. Ovšem tohle půlroční nahrávání desky bylo opravdu hodně vyčerpávající. Snad po křtu v Lucerně si dáme pár dní pauzu. Ale je fakt, že s kapelou je pořád co dělat.

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama