Štítek Reklama
26. 2.2009

Africké jamování s Tony Allenem

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Tony Allen ve svém živlu. Za bicími - Autor fotografie: Foto Marek Bartoš

Palác Akropolis a cyklus koncertů Respect plus. Spojíte-li tyto pojmy, vznikne zaručeně neotřelý výsledek. Respect plus přivezl bubenického mistra a spoluzakladatele žánru afro-beat Tonyho Allena, Pražané si tedy zase jednou mohli užívat nevšedního koncertního zážitku. Nezanedbatelnou skupinu posluchačů tentokrát tvořili i cizinci - a není se čemu divit.

Téměř sedmdesátiletý Nigerijec Tony Allen platí v hudebním světě za skutečnou veličinu, ne-li váženou ikonu. Hráč na bicí a kapelník skupiny otce zakladatele afro-beatu Feli Kutiho má za sebou pestrý hudební vývoj. Když se v 80. letech vydal na sólovou dráhu, definoval jakýsi subžánr afro-funk. Jak je zřejmé, na rozdíl od fúze amerického jazzu a afrického highlife do afro-beatu, tíhnul jeho styl více k muzice Jamese Browna. Na deskách z nedávné doby Allen přidal do svého projevu i hip-hop, díky spolupráci s londýnským rapperem Ty. A na posledním albu Lagos No Shaking se oklikou vrací zpět ke svým kořenům afro-beatu.

Citové sladění s publikem
Také styl současného koncertního projektu Afrobeat Orchestra, který předvedl v Praze, znamenal návrat ke klasickému afro-beatu. Vedle Allenových bicích se představila baskytara, elektrická kytara, klávesy a trumpeta. Repertoár skladeb tedy pocházel buď z poslední desky, nebo z těch starších, jako jsou Progress či N.E.P.A. Než se však pětice hudebníků rozehřála, chvíli to trvalo. Jako by potřebovala čas na citové sladění s neznámým publikem. Ovšem jakmile se jí to podařilo, dostalo vystoupení ten správný náboj a také posluchači pookřáli - nesmělé náznaky tance se změnily ve skutečnou pohybovou synchronizaci s Allenovým přednesem.

Tony Allen, král afrobeatu

Dlouhé instrumentální skladby s opakujícím se kytarovým rifem a konstantní basovou linkou totiž vyžadují koncentraci. Ve chvíli, kdy se vám do nich podaří proniknout, vás vtáhnou a už nepustí. To se stalo i posluchačům včerejšího koncertu. Po rozpačitém hledání smyslu Allenovy hudby ho  naštěstí vzápětí objevily. Pointa překvapivě spočívala hlavně v jednoduchosti, v dynamických hudebních přechodech a v energických refrénech tvořených trubkou nebo klávesami.

Sóla jednotlivých hráčů na závěr ukázala, že nadšení publika z hudby Afrobeat Orchestra bylo opodstatněné. Vedle samozřejmého Allenova umění se i jeho kolegové předvedli jako vynikající instrumentalisté, kteří pod zdánlivě prozaickým přednesem ukrývají nevšední umění.

Tony Allen Afrobeat Orchestra
25. února 2009, Praha, Palác Akropolis

         

Fotogalerie

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama