Štítek Reklama
20. 7.2016

Dejte si bacha na cestování! Zajímavé statistiky nehod na našich silnicích

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Autor fotografie: BESIP

Během uplynulého týdne zemřelo na našich silnicích podle předběžných policejních statistik osm lidí. V porovnání s loňským rokem je to od začátku prázdnin o 5 mrtvých méně. Méně lidí zemřelo jen v roce 2013. To je zatím pozitivní trend, který potvrzuje i to, že zatím od počátku roku do této neděle zemřelo o 39 lidí méně než loni.


Zatímco v pondělí 11. července na našich silnicích zemřeli čtyři lidé, hned v úterý 12. července bylo prvním dnem letošních prázdnin, kdy nezemřel nikdo. Během uplynulého týdne zemřeli 4 řidiči osobních aut, 2 jejich spolujezdci a 2 motorkáři. Příznivé je, že tragicky neskončila žádná nehoda chodců ani cyklistů.

Počet nehod a obětí od 1. 7. do 17. 7. v uplynulých letech (počet nehod, počet obětí):

2012

3 583

42

2013

3 722

26

2014

4 118

37

2015

4 417

38

2016

4 052

33

Tragická nehoda motorkářky

Od začátku července přišlo o život sedm řidičů motocyklů. Ne všechny nehody si však motocyklisté zavinili sami. Právě k takové závažné nehodě došlo před začátkem týdne na silnici I. třídy č. 19 u Dolních Hořic na Táborsku, v části obce Prasetín. Řidič automobilu Kia Rio zavadil při jízdě o nákladní automobil, jeho vůz se roztočil a smetl za kamionem jedoucí motocyklistku na stroji značky Kawasaki. Žena nezaviněnou srážku nepřežila, auto viníka nehody začalo hořet a řidič byl následně odvezen do nemocnice....

Hrdinkou díky své vůli

Vážná nehoda se stala v sobotu 16. července za obcí Červenka u Litovle. Mladý řidič po nárazu do pevné překážky zůstal zaklíněn v doutnajícím autě. Okolo projíždějící řidička zastavila, vyprostila ho z auta a do příjezdu záchranářů a příletu vrtulníku mu poskytovala první pomoc a udržela jej při životě.

Na silnicích bylo horko

Na řadě míst museli zasahovat u nehod hasiči, a to nejen kvůli likvidaci následků nehod, ale také právě kvůli požárům. V Karlovarském kraji museli hasiči zasahovat 12. července u vážné nehody na silnici D6 u Jenišova. Osobní auto tam začalo hořet po čelní srážce s dodávkou. Auto se znenadání otočilo do protisměru a vydalo se opačným směrem. Jeho řidič srážku nepřežil a zůstal zaklíněný v hořícím autě. Řidiče dodávky odvezli záchranáři k nemocničnímu ošetření. V pátek 15. července pro změnu shořelo auto u Příbora, v němž na dovolenou cestovala manželská dvojice. Posádka stačila z hořícího vozu včas vystoupit.

Nehoda se šťastným koncem

Stejný den, kdy došlo k nezaviněné tragické nehodě motorkářky po střetu s osobním autem, řešili olomoučtí hasiči nehodu vozu se šťastným koncem. Posádka vozu mířila do porodnice a na silnici D46 u obce Olšany začal jejich vůz za jízdy znenadání hořet. Všichni stačili z vozu vystoupit a nikdo nebyl zraněný. O rodící ženu se postarala zdravotnická záchranná služba, která stačila rodičku odvézt včas do porodnice.

Podívejte se na reklamy na bezpečnou jízdu:

Zhruba polovina dopravních nehod se stává v motorovém vozidle. Zbytek jde na vrub cyklistům, chodcům a dalším účastníkům. Potom je důležité, jaká kriteria sledujeme, zda počet tragických nehod se smrtí účastníka okamžitě, do 24 hodin po nehodě, dále pak do 30 dnů po nehodě. Nebo počet nehod s dělením na počet usmrcených, vážně zraněných, lehce zraněných, velikost škody atd.

Je třeba si uvědomit, a to je další sledovatelné kritérium, stáří vozidla a jeho skutečná bezpečnost podle mezinárodních standardů. Obecně platí, že čím větší a dražší vozidlo, tím je bezpečnost pro posádku větší (počet airbagů, různé aktivní systémy atp.). Starší vozidla většinou mají nižší tuhost karoserie, menší deformační zóny, korozi atd.

Další faktor ve statistikách těžce postižitelný je řada nových aplikací pro lokalizaci, absolutní dostupnost mobilních telefonů a sítě pro volání pomoci. V kombinaci s automatickými systémy volání pomoci a neuvěřitelně funkčním systémem záchranné služby jsou něteré trendy těžce porovnatelné. To ale platí i příčiny nehod. Zkrátka relevantní statistické údaje jsou tedy velmi  těžce dostupné a ani nemají dostačující hodnotu.

Otázka byla, co je při řízení vozidla nejvíce rizikové. (statistiky rizikovosti činností za volantem - volání, smskování, social-networking, jezení, pití alkoholu, drogy, sex) Jednoznačně, a to říká i zákon, je řidič povinen plně se  věnovat řízení a nenechat se rozptylovat.

Veškeré vyjmenované činnosti vedou ke snížení pozornosti. Asi nejméně rizikové je pití (z dobře dosažitelné a dobře uložené láhve). To samé platí i o jídle. Mnohem lepší je udělat si přestávku a najíst se. Telefonování při jízdě určitě velký problém, moc záleží na zkušenosti a stáří řidiče, ale hlavně na tématu hovoru. Velmi zkušenému řidiči nebude dělat velký problém držet ucha přístroj a hovořit, u začátečníka to může být fatální. Problém je v tématu hovoru. A tady už nepomůže ani handsfree, ani zkušenost. Hádat se s manželkou, nebo řešit se šéfem rozpory ve firmě zabere tolik pozornosti, že rozhodně nelze hovořit o bezpečnosti ani náhodou. Samostatnou kapitolou jsou drogy a alkohol, nejhůře v kombinaci. Tady jsme již za hranou jakékoliv bezpečnosti či rizikovosti. Smskování a social-networking, specielně u smartphonů, to vyžaduje tolik pozornosti, že to skoro ani nejde. Co se týká sexu a automobilu, to je asi stejně starý příběh jako vynález automobilu. Rozhodně si zaslouží bezpečně zaparkované a dobře zabržděné vozidlo a pozor na věk. 

Takže teď alespoň kousíček statistik:

Je-li viníkem řidič, téměř polovina vážných bouraček vznikla kvůli jeho nepozornosti. Pouze necelých deset procent má na svědomí příliš rychlá jízda. Většina nehod se stala na začátku jízdy, nebo při velmi krátkých projížďkách. Vyplývá to z detailního rozboru téměř 600 dopravních nehod, které se v letech 2011-15 staly na Brněnsku a při nichž byli zraněni, nebo dokonce usmrceni lidé. Ten vypracovalo Centrum dopravního výzkumu Brno.

Pokud se stane dopravní nehoda se zraněním, nebo dokonce úmrtím účastníka, může za to v 46,5 procenta případů nepozornost řidiče. Na dalších místech statistiky příčin nehod jsou nepřizpůsobení rychlosti jízdy (9,5 procenta) a alkohol společně s drogami (7,3 procenta). Znamená to, že tuzemští šoféři pětkrát častěji bourají kvůli své nepozornosti než vinou příliš rychlé jízdy.

Vyplývá to ze závěrů projektu Hloubková analýza dopravních nehod z podrobné analýzy 383 případů, při kterých výzkumníci mluvili s účastníky bouraček. Projekt, k jehož výsledkům se deník Aktuálně.cz exkluzivně dostal, mělo na starosti Centrum dopravního výzkumu (CDV). To v letech 2011 až 2015 podrobně zkoumalo 587 dopravních nehod, které se staly přímo v Brně a v okresech Brno-venkov, Blansko, Vyškov a Břeclav. Jednalo se o události, při nichž byli zraněni, nebo dokonce usmrceni lidé.

Výsledky analýzy ukazují, že nejčastější příčinou dopravní nehody z hlediska lidského faktoru je nepozornost. Příčinou této nepozornosti pak bývá ve 22 procentech zatížení pozornosti například vinou příliš hustého provozu a téměř stejně časté (20 procent) je rozptýlení pozornosti. K tomu čím dále častěji přispívá zaobírání se jinými činnostmi kromě řízení, například manipulací s výbavou vozu. Nepozornost podle výzkumu také velmi často způsobuje hledání správné trasy, rozptýlení vinou dětí nebo naopak rutinní a monotónní jízda.

Poměrně zajímavá fakta přineslo zkoumání délky ujeté trasy před nehodou a stráveného času za volantem. Více než polovina nehod (53,5 %) se stala na začátku cesty nebo při velmi krátkých trasách od nuly do deseti ujetých kilometrů. Řidiči přitom z téměř sedmdesáti procent nebyli za volantem déle než půl hodiny.

Přes 78 procent nehod se stalo na místech, která řidiči důvěrně znají a tuto trasu projíždějí buď každý den, nebo alespoň několikrát do týdne. Podle vlastního vyjádření přitom obvykle předtím dobře spali a cítili se ve vyrovnaném psychickém stavu. Provoz na silnici byl před osudným okamžikem ve více než dvou třetinách případů mírný, nebo dokonce velmi mírný, jen třetina se stala během zácpy nebo v hustém provozu.  

Největší část nehod (40 procent) se odehrála v době volného času řidičů, čtvrtina pak při pracovních cestách. Viníky nehod jsou nejčastěji nezkušení řidiči. Přes 52 procent mělo najeto méně než 20 tisíc kilometrů.    

Vážnou nehodu způsobí s více než šedesátiprocentní pravděpodobností řidič. Jenže k tomu, že nehoda vznikla, nebo měla tak vážné následky, u více než čtvrtiny případů přispělo prostředí. Může se jednat o chybějící dopravní značení, chybějící svodidla nebo špatný povrch silnice.

Například vliv technického stavu vozidla byl přímou příčinou pouze jednoho procenta nehod, stejně jako stav pozemní komunikace sám o sobě. Centrum dopravního výzkumu také spočítalo, že loňské automobilové nehody připravily český stát o 58 miliard korun. Meziročně se podíl finančních ztrát způsobených neštěstími na silnicích zvýšil o téměř tři miliardy korun.

Centrum do ztrát počítá nejen hmotné škody, ale i náklady na léčbu zraněných účastníků nehod, ušlý hospodářský přínos zraněné nebo usmrcené osoby a náklady na práci záchranářů, policie a hasičů. Nárůst hospodářských dopadů nehod souvisí rovněž s meziročním zvýšením počtu závažných dopravních nehod. Při nich loni zemřelo 669 lidí, o 40 více než předloni. Celoroční počty mrtvých klesaly vytrvale od roku 2008, tento trend se ale v roce 2014 zastavil.

Uvedených 58 miliard korun je podle ředitele divize bezpečnosti a dopravního inženýrství CDV Jindřicha Friče předběžný odhad. Definitivní data za loňský rok budou k dispozici ve druhé polovině roku.

Největší podíl ekonomických ztrát dopadá podle CDV dlouhodobě na ministerstvo financí, které kvůli výpadkům v hospodářské produkci nese více než třetinu celkových spočítaných finančních škod. Necelá tři procenta připadají na resort práce a sociálních věcí, kde představují především výplaty nemocenské a důchodového pojištění. Přes 2,5 procenta připadá na ministerstvo vnitra, které nese náklady spojené s šetřením nehod a které se rovněž podílí na úhradě zásahů hasičského záchranného sboru.

Projekt Dopravní jednička je realizován za přispění finančních prostředků z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů.

Kolik vteřin koukání do mobilu stačí k tomu, aby se stala nehoda?

Zjistila, že má rakovinu, tak začala jezdit po divech světa

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama