Štítek Reklama
20. 11.2014

Billy Barman: Nová deska? Sedím doma s kytarou a opírám se o ni

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Billy Barman - Autor fotografie: Webarchiv kapely

Juraj Podmanický (30) organizuje slovenský festival Grape, který se letos podařilo vyprodat, a se svou kapelou Billy Barman loni vydal povedenou desku Modrý jazyk. Skupina by ráda prorazila i v České republice, 21. listopadu zahraje v Praze o o šest dní později v Brně. A také se snaží pracovat na nové desce. Jde to ale ztuha, protože Juraj má měsíc po rozchodu. A jak říká, celou dobu je v lihu.

 

Co děláte, když nebdíte? 
Když nebdím, tak spím, ne? Můj život se skládá z festivalu Grape, který organizuji, skupiny Billy Barman, mojí rodiny a jelikož už nemám přítelkyni, tak momentálně hlavně z kamarádů. A přestože máme office, většinu věcí řešíme po hospodách, stejně jako teď sedíme my tady.

Jak dlouho takhle fungujete?
Deset let. Festival organizuji pět let. Ovšem mou první smlouvu s vydavatelem za mě podepisoval otec, když mi bylo šestnáct. To jsem vydal první album.

Jste v rámci možností s tímhle životem spokojený?
Prožívám nejkrásnější rok. Festival šel konečně do kladných čísel, splatili jsme, co jsme před sebou tlačili pět let, a navíc jsme jej vyprodali, po čemž touží každý. S kapelou jsme vydali album Modrý jazyk, kterého se taky prodalo dost. Na Slovensku jsme získali nové fanoušky, roste nám publikum. Tudíž kromě rozchodu s holkou jsem šťastný a rok 2014 mám označený veselými barvami.

Poslechněte si Billy Barman v Youradiu

Pojďme se nejprve věnovat festivalu Grape. Ve vámi napsané krátké reportáži zmiňujete, že byste pro příště mohli zvětšit areál.
Přemýšleli jsme nad tím. Ale na úspěch má vliv několik aspektů. Možná, že největší slovenský festival Pohoda měl slabší line-up než minulé roky, a tak jsme mu sebrali mladší generaci. Konečně nám přálo počasí, podařilo se nám udělat program, se kterým jsme byli úplně spokojeni. Ten snad zvládneme i letos. Rádi bychom tedy Grape vyprodali podruhé. Pokud se to podaří, zamyslíme se, jestli zvýšíme cenu vstupného a budeme stále "malí",  což se asi i lidem líbí, anebo si uvěříme a rozrosteme se. Ale letos se ještě zvětšovat nebudeme. Možná akorát přidáme novou stage a objeví se aktivity jako módní přehlídky. Chceme také přivézt kvalitní hosty z oblasti architektury nebo fotografie.

Máte - stejně jako řada lidí zvenku - pocit, že úspěchu Grapu napomá fakt, že na Slovensku není tolik zajímavých akcí a že slovenský posluchač je lépe vychován k nemainstreamové hudbě?
Festival jsme začali dělat proto, že jsme našli díru na trhu, a lidé k nám začali chodit, protože podobný festival na Slovensku neměli. Byla tu Pohoda, ale ta je o polovinu dražší, trojnásobně větší a my se specifikujeme hlavně na mladé návštěvníky. A jestli jsou Slováci více než Češi vedení k poslechu alternativní hudby? To si nemyslím. My víceměné sebrali lidi z Pohody, kterou Mišo Kaščák dělá už přes sedmnáct let. Laťku nastavil vysoko v rámci programu i kvality služeb. Jestli se tedy někdo zasloužil o hudební kulturu na Slovensku, pak je to on, nikoliv nějaké rádio.

Úroveň českého a slovenského posluchače je tedy podle vás podobná?
Ano.

Jak se vám na slovenské scéně daří s vaší kapelou Billy Barman?
Na Slovensku se nám teď víceméně daří. Ale není to všude stejné. V Bratislavě přišlo tisíc lidí, v Liptovském Mikuláši jen 65. Kluby zatím nevyprodáváme, ale na poslední jarní šňůře jsme měli rekordní čísla.

Máte podobné ambice v České republice? Čím si chcete získat české posluchače?
Kdykoliv hrajeme v Brně nebo Praze, říkám do publika:„ Zvedněte ruku, kdo jste ze Slovenska.“ Zvednou ji všichni. To je bezva, ale byl bych rád, kdyby ji alespoň čtvrtina nechala dole. Spojili jsme se proto s Lukášem Rychtaříkem z Championship Music, díky kterému se chceme dostat do povědomí Čechů prostřednictvím médií. Bylo by skvělé, kdyby nás hrála česká rádia. Potom bychom rádi našli českou kapelu, s níž bychom projeli česká města a místní kluby. Zároveň, pokud organizátoři projeví zájem, budeme pokračovat ve studentských akcích v Brně, Zlíně a Českých Budějovicích.

Na koncertě v klubu La Loca budete hrát i skladby, které normálně nehrajete. Pracujete tedy na novém materiálu?
Skladby ještě nemáme. Sedím doma s kytarou, ale zatím se o ni jen opírám a nic nepřichází. Ale sbad to přijde. Jsmeod podstaty neskutečně líná kapela, písničky zásadně doděláváme až ve studiu. A potřebujeme deadline, proto jsme si, navzdory tomů, že nemáme ještě žádnou píseň, zabookovali studio u Marka Rakovnického z Lavagance. První singl chceme vydat v květnu, v září druhý, v říjnu by deska měla být hotová a koncem listopadu bychom rádi vyjeli na turné. Brzy tedy musíme dát dohromady alespoň sedm skladeb. Když pokazíme hned první krok, přijde domino efekt a jsme v háji.

Říkal jste, že máte za sebou rozchod. To bývá dost ispirativní téma.
Je to teprve měsíc, za tu dobu se toho moc udělat nedá. Jsem měsíc v lihu, protože přítelkyně mi to zakazovala. Ale teď se vybouřím a pak si dám pauzu, hlava trochu vystřízliví a dojdu třeba i k textům. Na ty se lidi těší nejvíc, tak chci, aby byly alespoň tak dobré jako na minulém albu. 

Loni vyšla celá řada skvělých slovenských desek. Stále víc se prosazují i nezávislé kapely jako Korben DallasLongital nebo Walter Schnitzelsson. Čím si to vysvětlujete?
Lidé se slovenského mainstreamu přesytili. I mainstreamová rádia hrála ze začátku kapely typu Para, Le Payaco nebo Puding Pani Elvisovej, pak ale přišlo deset let, během nichž hrála rádia špatnou muziku, již vybírali lidé na špatných místech. Teď je ovšem krásně vidět, že si lidé dokážou najít hudbu i jinde, mimo rádia. Krásným příkladem je Jana Kirschner, ta dokázala udělat alba jako obě Moruše a i pod nezávislým labelem Slnko Records prodá podobné množství desek jako IMT Smile, kteří vydávají pod komerčním vydavatelstvím a hrají je rádia. Moruši černou (recenze) nezahrají ani soukromé slovenské stanice Fun rádio a Expres.

Napadne vás někdo z českých interpretů, který vás baví?
Bál jsem se téhle otázky, protože jsem sklerotik a jména si nepamatuju. Ale mám rád například Emu Brabcovou (Luno, ex Khoiba, Roe-Deer, pozn. red.). Baví mě elektronika od Midi Lidi nebo Dva. Aha! Tady mě napadá rozdíl mezi českou a slovenskou scénou, Češi mají lepší tuhle elektro-cokoliv hudbu. U nás existují kapely jako je Nvmeri nebo Purist, ale živě to třeba oproti Midi Lidi pokulhává. Viděl jsem je na festivalu Žákovic Open, kde se jim dojebaly všechny počítače (výborně zvládnutý program Ostuda) a museli to dát celé na kytary. Bylo to pěkně na p***, ale oni si z toho udělali srandu. Já bych to okamžitě zabalil a odešel bez peněz, ale oni se na to nevykašlali, zahráli padesátiminutový set na kytary bez ladiček. Hráli všechno, co si kdy zkusili někde u ohně, ale mělo to vtip a bavilo mě to. 

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama