Štítek Reklama
23. 2.2009

Česko, to je muzikálů ráj!

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Z muzikálu Mona Lisa - Autor fotografie: Foto archiv muzikálu

Panebože, jako by jich už takhle nebylo málo, říkávám si v metru, když objevím plakát na premiéru nějakého nového muzikálu. A okamžitě mě napadá, že to bude zase pěkný průšvih. Jako ten předcházející, jako ten, co byl před ním, a tak dál... Přesto se muzikály s železnou pravidelností objevují dál.

Teď se na nás chystá Kladivo na čarodějnice. Monu Lisu již máme, také Tři mušketýry, chybí už jen Čuk a Gek, Malý BobešRobinson. Skvělou látkou by jistě byli i Lovci mamutů nebo Vinnetou, nemluvě o majoru Zemanovi... Jasně, chápu, kde pořád brát témata, když už je to tak přebrané?! Pak je každá rada dobrá... Pár tipů bych ale měl.

Například Daniel Landa by teď po výletech do blábolivých mystérií o zlatých dracích mohl napsat muzikál o tom, jak se z nácka stal anarchista nebo volič zelených. Do hlavní role by obsadil Jirku Korna, který by to všechno odtančil. Nebo Lucku Bílou v převleku; jistě by to taky zvládla, navíc by se na nás pěkně smála a posílala pusy na Hrad. Tutovým kasaštykem by byl muzikál o našem politickém rybníčku. Jen si představte, zhudebnit třeba jednu jedinou schůzi slavného českého parlamentu. Nebo udělat muzikál o zdejších neúplatných pánech ministrech. Či zhudebnit frašku kolem volby pana prezidenta. Kdo by ale chtěl hrát role komunistů? A což muzikál o mafiánovi Mrázkovi a jeho telefonátech? Nebo o Jiřím Paroubkovi a jeho trenkách? O boji profesora Klause s ekology? A co třeba příběh o tom, jak radní Richter společně se svou milou, modelkou Kuchařovou, bojuje s tajemnými tvůrci porna? Zvlášť kdyby tam bylo „úplně všecko“... tedy, z magistrátu.

Muzikálové perpetuum mobile
Má to ale jeden problém. Kde vzít tolik známých tváří? Protože v téhle branži platí, že muzikál dělají především jména. Lidi půjdou jenom na toho, koho znají z televizních estrád. S tím produkce počítají, a právě proto se v našich muzikálech točí pořád stejné „ksichty“. Vlastně by všichni ti pánové v pozadí měli dostat Nobelovu cenu – podařilo se jim totiž v praxi vyrobit perpetuum mobile. Muzikálové. I když je počet diváků přeci jen statisticky omezený, stále lidé do hledišť chodí, takže strojek na prachy se točí a točí a ne a ne se zastavit...

Když mluvíme o produkcích, okamžitě se mi vybavuje jiné slovo, s ním příbuzné: produkt. Protože český muzikál, to nic jiného není. Produkt. Výrobek. A také se mi vybavuje,  co bývalo uvedeno na pivních kelímcích: Po použití znehodnoťte, chráníte zdraví nejen své, ale i ostatních. I když v tomhle případě jde především o dobrý vkus...  

Obávám se však, že lepší už to nebude.

Autor je publicista a překladatel.

 

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama