Štítek Reklama
20. 2.2009

Civilní, křehké, ponuré. Takové jsou evropské muzikály.

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Písně o lásce - Autor fotografie: Foto zoom-cinema.fr

Evropských filmových muzikálů vzniká poslední dobou poskrovnu. Režiséři ze starého kontinentu sází spíše na kvalitu, neobvyklé pojetí, často experimentují, překračují žánry a hledají nové formy. Některá jejich díla, jako třeba Tanec v temnotách, 8 žen nebo Once, jsou přinejmenším velmi zajímavá.

Za hlavní líheň filmových muzikálů bývá považován Hollywood, popřípadě Bollywood, u nás dosud málo známá část indické kinematografie, která produkuje obrovské množství filmů přeplněných hudebními a tanečními čísly. Evropská filmová produkce se co do počtu muzikálů nemůže Americe ani Indii rovnat, ale i ona vytvořila za posledních několik let opravdu pozoruhodné hudební snímky.

Tanec v temnotách
V novém tisíciletí přišel svérázný dánský režisér Lars von Trier s kontroverzně přijatým muzikálem Tanec v temnotách (2000). Hlavní roli české emigrantky ztvárnila islandská zpěvačka Björk, která je i autorkou hudby. Za strhující výkon získala mnohá uznání včetně Evropské filmové ceny a ceny na festivalu v Cannes, za filmovou hudbu nominaci na Oscara i Zlatý glóbus. Sama ale říká, že tenhle film byl pro ni jen zajímavým dobrodružstvím. Nadále se bude raději věnovat hudbě. „Musím říct, že hraní je v mé hlavě, zatímco hudba je v mém srdci,“ tvrdí Björk. Děj filmu se odehrává v Americe 60. let a líčí těžký osud Selmy Ježkové a jejího malého syna, bojujících s dědičnou nemocí, která vede k úplné slepotě. Ponuré záběry jejich neveselých životů střídají barevné muzikálové sekvence, do kterých utíká Selma ve svých představách.

"Všechno jsem to viděla", zpívá Björk v Tanci v temnotách

8 žen
Další unikátní hudební film s názvem 8 žen natočil o dva roky později ve Francii režisér François Ozon. O „hlavní roli“ se podělilo osm hereček (mimo jiné Catherine Deneuve, Isabelle Huppert, Emmanuelle BéartLudivine Sagnier). Tento snímek se pohybuje na pomezí muzikálu a komedie s prvky kriminálního žánru. Zajímavé je především spojení charismatu tolika hereček napříč různými generacemi, které se vzájemně doplňují v hereckém, pěveckém i tanečním umění. Odměněnou pro všechny byl Stříbrný medvěd na berlínském festivalu a Evropská filmová cena.  

Podívejte se na ukázky z muzikálu 8 žen

Once
Velkou pozornost vzbudil před třemi lety nízkorozpočtový snímek Once. Tuzemská média se o film irského režiséra Johna Carneyho zajímala díky české národnosti hlavní představitelky. Do té doby neznámá, sotva osmnáctiletá zpěvačka Markéta Irglová se přes noc stala hvězdou. Muzikál nečekaně sklízel úspěch za úspěchem i ve světě. Ve snímku hraje a zpívá po boku tehdejšího přítele Glena Hansarda, který tak proslavil hudbu své folkrockové kapely The Frames. Once zabodoval na prestižním americkém festivalu nezávislých filmů Sundance, poté tvůrci získali dokonce Oscara za song Falling Slowly. „Ten film vznikal víceméně pro radost, ne pro byznys, a na té hudbě je to asi znát,“ přemýšlí Irglová nad důvody nenadálého úspěchu.

Poslechněte si oscarovou písničku Falling Slowly

Píseň o lásce
Svou civilností a křehkostí zapůsobil na diváky podobně jako Once i francouzský muzikál Písně o lásce (2007). Režisér Christophe Honoré vnesl do žánru hudebního filmu homosexuální tématiku. Drama se odehrává v Paříži a problematizuje nejen vztahy a lásku, ale i vyrovnání se s tragédií, se smrtí. V jedné z hlavních rolí se objevil Honorého dvorní herec Louis Garrel, dále Ludivine SagnierChiara Mastroianni. Skladatel Alex Beaupain získal za filmovou hudbu prestižního Césara a cenu Étoile d'Or, rozjímat můžete například nad závěrečnou písní:

Fotogalerie

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama