Štítek Reklama
5. 5.2014

Damon Albarn: Když samotu léčíme tlačítkem play

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Damon Albarn, nebo Ježek v mlze? - Autor fotografie: Foto webarchiv zpěváka

Na obalu desky Everyday Robots je Damon Albarn vyfocený jako hromádka neštěstí. Krize středního věku? Nepovedený pokus o smíření? Nic z toho. Albarnovo album je - ať už mluvíme o písničkářsko-laptopovém základu anebo o náladě, kterou v něm obtiskl - sice na poměry světa mužského popu až neuvěřitelně křehké, ani náhodou ale není poraženecké.

Ať už Damon Albarn pochoduje na stagi před mnohatisícovým davem festivalu Sziget v čele kapely Blur, sedí za klavírem v projektu Rocket Juice and The Moon a zpívá jeden z nejsilnějších lovesongů Poison anebo se schovává za kreslené postavy Gorillaz, v hlase se mu střídají odlesky melancholie, obav, ale také dětské důvěry. Podobné té, se kterou se cestou k medvědovi potkal Norštejnův ježek v mlze.

Nic se na tom nemění ani teď, na sólové a desce Everyday Robots; albu o „robotickém“ odcizení, ale taky o tom, že smíření není pasivní proces. Albarn na ní pracoval s majitelem vydavatelství XL Recordings Richardem Russellem a překvapivé je to, s jakou otevřeností se pouští do stopování vlastní minulosti. Není patetický, to ostatně nebyl nikdy, a dělá to jako by mimochodem. Klidně, v rytmu koloběhu života. „Myslím, že opravdu dobrý písničkář dokáže napsat tak osobní text, že se vlastně stane univerzálním,“ říká  v rozhovoru pro web The Quietus.

Poslechněte si Damona Albarna v Youradiu

V Albarnově případě by to mohl být text k Lonely Press Play, zvukové koláži, již doprovodil klipem natočeným na iPad. „Přitiskl jsem ho ve vlaku na okno a koukali jsme ven oba dva. Pomíjivost je pro mě fascinující téma. Kdo si pamatuje, na co se díval před hodinou? Jenom ten iPad.“ Jak prosté: když jsme se svými myšlenkami sami, stačí prostě na počítači zmáčknout tlačítko play. Externí pamět pak nabídne zakonzervované emoce.


Kromě světa sociálních sítí, které podle svých slov vnímá hlavně optikou čtrnáctileté dcery, je na albu Everyday Robots zásadní i téma vzpomínek; melancholie a smíření jsou motivem skladby Hollow Ponds o domovské londýnské čtvrti Leytonstone. Zatímco písničku lemují zvuky ulice, Albarn v rozhovoru vzpomíná na radostné dětství, které tu v domě rodičů - umělců prožil. A k dobru přidává historku o kostelu, do něhož se jako kluk bál vkročit. Příběh má ovšem pointu: při procházkách starou známou čtvrtí ho napadlo ke kostelu se vrátit a o vokály do radostných písniček Heavy Seas Of LoveMr. Tembo (o opici vychovávané silně věřícím mužem) požádat tamní pěvecký sbor.   

V dobách bohatýrských časů s Blur odděloval Albarn profesní a osobní život, jak to jen šlo, a příběhy schovával za tváře jiných postav. I to se na Everyday Robots změnilo. „Možná je to tím, že se teď cítím ve všem daleko jistější. Nemám třeba problém mluvit v první osobě o drogách,“ odkazuje na skladbu You and Me, v níž se objevuje verš o alobalu a zapalovači, tedy o pomůckách ke konzumaci heroinu. Podobné je to se vzkazy nejbližším. „Snažím se zformulovat, že žádná zrada není jednobarevná,“ říká o The History of a Cheating Heart.

Damon Albarn - Everyday RobotsZvukový minimalismus a rozvážné tempo, z něhož vyčnívá snad jen gospelová Heavy Seas of Love s hostujícím Brianem Enem, může netrpělivé posluchače od Everyday Robots odradit. Když ale budeme Albarnovu desku vnímat jako deník, ze kterého se dá leccos vyčíst i pro vlastní potřebu, nebude ani opakovaný poslech zahozený čas.  

Damon Albarn - Everyday Robots
Vydavatelství: XL Recordings
Celkový čas: 46:32
Seznam skladeb: Everyday Robots, Hostiles, Lonely Press Play, Mr. Tembo (The Leytonstone City Mission Choir), Parakeet, The Selfish Giant (feat. Natasha Khan), You and Me (feat. Brian Eno), Hollow Ponds, Seven Hight, Photographs (You Are Taking Now), The History Of a Cheating Heart, Heavy Seas of Love (feat. Brian Eno + The Leytonstone City Mission Choir)

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama