Štítek Reklama
21. 12.2008

Dixieland a Woody Allen: barová hudba, která se v baru nehrála

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Hudební návštěva filmového herce a režiséra Woodyho Allena v Praze přinesla kromě klasického jazzu především nevídané kombinace zdánlivě protichůdných jevů. Tak za prvé, byl tu Woody Allen s klarinetem. Dále se ukázalo, že filmař a klarinet představují dílky, které do sebe zapadají jako puzzle. A za třetí jsme slyšeli tradiční dixieland přesně tak, jak se svého času hrával v barech v New Orleansu, jenomže lidé netančili na rozvrzaném parketu, ale seděli v pohodlných křeslech velice neosobního sálu Kongresového centra.

Pokusme se ale ignorovat směšnost onoho spojení, totiž jazzového stylu dixieland a velkých koncertních síní, v nichž se tato hudba jakoby vytrácí a pozbývá na síle. Bylo by totiž nespravedlivé dávat tuto organizační složku koncertu do spojitosti s hudebníky samotnými a soudit jejich kvalitu v takovémto kontextu. Ti za to nemohou. Ostatně Woody Allen jejich nevinnost sám dokázal v rozhovoru, který poskytl MF DNES před vystoupením. Když se od novináře dozvěděl, že on a jeho kapela vystoupí před „pár tisícovkami lidí“, řekl: „Pár tisíc? Panebože! To je skoro moc.“

Naštěstí je on a dalších šest členů kapely (Eddy Davis - banjo, Simon Wettenhall - trumpeta, Jerry Zigmont - trombon, Woody Allen - klarinet, Conal Fowkes - piano, Greg Cohen - basa, John Gill – bubny) natolik zkušenými muzikanty, že se s neočekávaně početným diváctvem dokázali vypořádat. Staré americké šlágry z počátku 20. let hráli s chutí a bezchybně. Nepotvrdila se zejména Allenova slova o tom, že falešná hra na klarinet je pro něho normou. I on hrál čistě, skoro se dá říct, že si ve hře na tento nástroj vytvořil svůj vlastní originální styl s osobitou technikou. Jeho kolegové, zejména Zigmont na trombon a Davis na banjo, však svou hrou uchvátili neméně, a každé sólo končilo dlouhým aplausem.

Po hlasitě vyžadovaném přídavku ztratil koncert definitivně svoji původní formálnost a lidé se nahrnuli s fotoaparáty těsně k pódiu. Allen za sebou doslova táhl jednu ze svých dcer, která měla doprovodit skupinu tanečkem, ale po pár okamžicích toho nechala, stydlivě se přitiskla k otci a nakonec odběhla do zákulisí.

Lze jen litovat, že to hudebníci už po hodině a půl zabalili. Takový zážitek se mnohým totiž naskytl v životě možná naposledy.

Podívejte se, jak Woody Allen se svým orchestrem válí:

Woody Allen and His New Orleans Jazz Band
20. 12. 2008, Kongresové centrum, Praha

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama