Festival Boskovice nabídl neotřelou hudbu a různorodý program


„Čtyři dny naplněné letní pohodou,“ slibovali pořadatelé ze sdružení Unijazz před začátkem festivalu Boskovice. Letní pohodu slibuje každý festival, tak co si má člověk představit pod tímto heslem tady v Boskovicích? Především je to atmosféra malého, ale kulturního městečka s velice silným geniem loci. Je tu židovská čtvrť, synagoga a rekonstruovaná rituální lázeň, za městečkem najdete židovský hřbitov prorostlý stromy. A právě tady už počtrnácté proběhl festival na obnovu židovských památek.

Na Boskovicích je sympatická velká šíře nabízených kulturních akcí. Na své si přijdou milovníci jazzu, punku, filmu i divadla. Za 450 Kč (na všechny tři dny) si koupíte akreditaci a můžete se pohybovat podle libosti mezi jednotlivými stanovišti. Boskovice nelákají na velká hudební jména, v programu nenajdete hlavní „star“, která přitáhne davy. Spíš se tu sází na konkrétní zájem posluchačů a počítá se s tím, že přijíždíte objevovat nové kapely a vstřebávat nové podněty.

Čtvrtek 16. července

Ubytovávám se v tělocvičně a s překvapením zjišťuji, že je hezká a čistá, je tu několik sprch a že pro pořadatele a účinkující je otevřená nonstop. Jeden místní pán prohlašuje na adresu sjíždějících se návštěvníků: „Panebože, už to zas začíná. Zas tady bude tři dny bordel.“

Začíná festival. Proběhla vernisáž výstavy fotografií Konzervy komunismu Jaroslava Bárty a jeho žáků z FAMU. Ve čtvrtek ještě nefungují všechny scény, ale blues-jazzová scéna Skleník už své první hosty má. Festival otevírá  hudební těleso Camael, po něm se tu objevují  třeba brněnští Hoochie Coochie Band nebo slovenští ZVA 12 28 band.

Pátek 17. července

V Boskovicích začíná první „opravdový festivalový den“. Od 9 hodin se v místním kině Panorama promítají animované filmy ze Zlína. Následuje koprodukční snímek Člověk bez osudu maďarského režiséra Lajose Koltaie. Film nominovaný v roce 2005 na Zlatého medvěda v Berlíně sleduje několik let v životě židovského chlapce Gyuriho, kterého semlel pobyt v koncentrační táboře. Působivý obraz toho, jak podmínky udělají z člověka hladovějící přízrak.

Odpoledne se přesunuji na scénu za muzeem, kde začínají koncerty. Dnes probíhají v duchu punku, přecházejícího do hravosti. Jak jinak by se dali společně charakterizovat kapela Pivo, tvořená čtveřicí sourozenců narozených mezi lety 1993 a1999, undergroundoví OTK, řízní New Kids Underground a nakonec „zpívající pudřenky, podprsenka a tanga“ aneb hiphopové, brněnským hantecem a parodií říznué duo Čokovoko?

Ještěže je to tu všechno blízko. Sotva dozní Etapy v životě ženy a podobné skladby, vyrážím do areálu letního kina. Písničkář Jakub Noha oslňuje svým čistým zpěvem a rovnými tóny.

Poslechněte si Jakuba Nohu

Monika Načeva hraje starší i nové písně, nenadchne ani neurazí. Největší úspěch má starý hit Udržuj svou ledničku plnou. Po ní publikum rozparádí rom´n rollem Terne Čhave a úplně na závěr přicházejí Irfan Muertes.Prý velmi zajímavá kapela, dozvídám se, ale už je půl druhé a přemáhá mě únava. Takže si to příliš nevychutnávám, po dvou skladbách jdu spát. Nejspíš je to škoda.

Sobota 18. července

Boskovický hrad má neopakovatelné kouzlo a divadelní představení v sobotu odpoledne je dobře načasovaným ozvláštněním mezi hudebními produkcemi. Ovšem s úderem pomyslného divadelního gongu přicházejí první kapky deště. Liják „ustojí“ jen Lachtaní divadlo Honzy Kovaříka, které díky své specifické poetice vlastně z deště těží. Dokážete si představit evangelijní texty zpracované pro lachtany?

Ostatní divadla se na pokyn organizátorů přesouvají do tělocvičny. Divadelní soubor  ANPU přichází s vtipnou loutkovou adaptací pohádky Čertův švagr a divadlo Naboso propojuje Gazdinu Robu s osudem Kurta Cobaina. Tento mix české klasiky a osudu frontmana Nirvany vcelku funguje. Škoda jen prostředí vydýchané tělocvičny. Větru a dešti ovšem neporučíme, a kdo si myslí, že ano, měl by se šupem vrátit do kina a osvěžit si paměť. Promítá se tu pásmo nazvané Zločiny komunismu.

Zároveň už jede naplno scéna za muzeem. Veliký ohlas sklízí táborské duo Sabot, které přivádí skalní „alko-punkáče“ k nejroztodivnějším exhibicím s bonusem „stage – divingu“. Iggy Pop by měl jistě radost, ovšem chudáka skokana kumpáni nakonec nechytili.

Ve skleníku probíhá večer věnovaný česko-německému jazzu. Zrovna hraje Brickwood Unity a já zjišťuji, že i německy zpívané blues může být silným hudebním zážitkem. V areálu letního kina právě účinkuje slovenské duo Longital. Kytarista, basistka a nasamplované zvuky dohromady vytvářejí originální a hravou muziku. Pak naplňuje prostor Jablkoň svou malebnou i břesknou melodikou. V Boskovicích jsou evidentně jako doma, podle uvolněného projevu zpěváka.

Poslechněte si Jablkoň v písni Odpouštím ti Rut

A na závěr přinášejí trochu letního slunce do propršeného dne izraelští Dub L.F.O. Sami svou hudbu charakterizují jako pozitivní a veselou. Jára Cimrman sice říká, že jsou chvíle, kdy by se optimisté měli popravovat, ale teď zrovna trochu energie a optimismu přichází vhod. Začíná být docela zima, lidé se zahřívají tancem. Ale nejen tím, o čemž svědčí i fronty na nápoje všeho druhu.

Neděle 19. července

Poslední koncerty, trocha divadla, pokračující Zločiny komunismu. Za muzeem hraje Troy Von Balthazar, v Paříži žijící Američan. Zpívá čistě a procítěně, jeho zpěv podkreslují industriální zvuky.

Podívejte se videoklip Troye Von Balthazara

Napadá mě, že je to obraz moderní doby, ta osamocenost, co z toho čiší, a tak si jdu radši pro pivo. Obsluha už je „pod parou“, inu, rizikové povolání. A na scénu přichází pardubické duo DVA. Tancují dospělí i děti, opilí i střízliví. Jedna slečna vyfukuje bubliny bublifukem. Je to zajímavá a hravá hudba, ale po chvilce mně začíná vadit, že texty jsou takové žvatlání bez smyslu. Poté přicházejí na pódium Zuby nehty, tedy vlastně Zub a nehet, jak říká frontmanka, neboť z čtyřčlenné sestavy jsou tu jen dvě členky. Chtějí se cítit jako v obýváku, tak nabízejí lidem knihy, ubrus, šití. Publikum hru přijímá. A Zuby Nehty dokazují, že si stále drží svoji textovou zvukomalebnost a zajímavé melodie.

Co říci na závěr? Že má Míra WanekUž jsme doma nejspíš pravdu, když říká:

Festival Boskovice
16. – 19. července 2009

Organizace: 90 %
Příjemný a ochotný štáb. Díky komorním rozměrům festivalů tu nejste jako ovce ve stádě. Během festivalu funguje Mateřské centrum pro děti.

Občerstvení a nápoje: 80 %
Klasické klobásy a langoše doplňuje vegetariánská kuchyně. Zajít můžete i přímo do některé z boskovických hospůdek. Na festivalu stojí pivo 20 až 25 Kč, po dobu festivalu je otevřena místní vinárna, kde si můžete načepovat víno do PET lahví.

Čistota a toi toiky: 70 %
Toi toiky v rámci možností. Vždycky budou trošku „ekl“. Návštěvníkům je k dispozici i sprcha a záchody v místní tělocvičně, která slouží i jako ubytovací prostor.

Stanové městečko: 55 %
Podrobuji výslechu kamarády, co se tu ubytovali. Prý to vcelku ujde. Je tu tekoucí voda a do areálu mají vstup jen ubytovaní hosté. Hezký prostor zámecké zahrady. Když prší, okolí se mění v bahno, tak jako všude.

Hodnocení celkově: 80 %

 

Témata: