Štítek Reklama
17. 10.2008

Film Ukrutně šťastni vás přiková k plátnu

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Jak asi vypadá western, když jeho kulisy tvoří rovinatá krajina jižního Dánska? Představte si malé městečko, obklopené močálem, kde čas plyne líně a každý vidí svému sousedovi do talíře. Na první pohled vypadá nezajímavě a poklidně, když ale nahlédnete pod povrch, vidíte dávno zamlčené hrůzné události, pohřbené v paměti místních lidí tak hluboko, jak jen sahají bažiny všude kolem.

Právě do takového kraje je převelen mladý policista Robert (Jakob Cedergren). Dopustil se přestupku, a tak je na čas přesunut ho do tohoto zapadákova, jen nakrátko, jak mu říká kolega, dokud se události v Kodani neuklidní.

Malé městečko žije svým vlastním životem. Všichni si navzájem vidí do talíře a všichni se dokáží mistrně přetvařovat a hlavně se do ničeho zbytečně nemíchat. Není však žádnou poklidnou idylkou. Na začátku filmu, ještě když Robert sedí se svým kolegou v autě a jedou rovinatou, pochmurnou krajinou, neznámý hlas vypráví historku o dvouhlavém teleti, které přineslo stín neštěstí na celý kraj… a policista Robert se brzy na vlastní kůži přesvědčí, jak tenká a křehká je hranice dobra a zla a jak snadno se dá rozpoutat vlna neblahých skutků.

Komu co na malém městě pošetpat? To ví nejlíp doktor
Vše začíná jeho seznámením s Ingelise (Lene Maria Christensen), ženou místního pijana a násilníka Jorgena (Kim Bodnia). Ingelise je půvabná, ale její tvář čas od času hyzdí modřiny. Místní lidé o ní říkají, že je blázen. Robertův předchůdce měl za to, že prostě jen manžela provokuje. A když Jorgen přijde do hospody, všichni najednou umlkají a klopí oči… Nejvíc „v obraze“ je místní doktor, ten však ví přesně, komu a kdy co pošeptat a co zamlčet, a hlavně si s nikým nic nerozházet. A taky všichni vědí, co znamená, když se Ingelisina a Jorgenova zamlklá dcerka Dorthe večer prochází s kočárkem po ulici.

Atmosféra zmaru dobře funguje
Robert se pomalu zaplétá do sítě událostí, na začátku je jeho touha pomoci a pak i touha po Ingelise, a pak z ničeho nic jedna nešťastná náhoda a jedno „služební selhání“ odstartuje řetězec událostí jako z řecké tragédie. Tady jsme však na chladném severu, obloha je pořád zatažená, ulice plné kaluží a bláta.
Atmosféru plíživého zmaru dokresluje i působivá hudba (Kare Bjerko), ve vypjatých pasážích nastupují údery bicích a v momentě, kdy graduje děj, stává se i hudba osudovou a vypjatou na nejvyšší míru…, aby se pak přehoupla v jakýsi country-šlágr a s trpkou ironií připomněla, že jsme v zapadlém „vidlákově“, kde kraj i lidé jsou drsní, neproniknutelní jako bažiny všude kolem.

Ukrutně šťastni, dánská ukázka


Film Ukrutně šťastni nezapře prvky westernu – ať už drnkavým hudebním doprovodem, či zaměřením obrazu na detaily, a zejména působivými scénami z místního baru. Jedna z nejzdařilejších scén je pitka Jorgena s Robertem, která vlastně nahrazuje pistolnický souboj. Westernově příznačná je i samotná postava  „osamělého, nešťastného šerifa“, proti kterému stojí místní padouch, jehož se všichni bojí, a tento motiv je ve filmu využit beze zbytku – Jorgen a Robert jsou protivníci, navzájem ale jako by pro sebe měli určité sympatie. Snímek je nádherně vypointovaný a všemi svými prostředky divákovy oči doslova přiková k plátnu. Mísí v sobě prvky horroru, westernu i psychologického dramatu, a temným laděním celého filmu občas prošlehnou paprsky humoru.

Ne náhodou film Ukrutně šťastni zvítězil v soutěžní sekci hraných snímků na karlovarském filmovém festivalu 2008.

Fotogalerie

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama