Cestovní pojištění
Štítek Reklama
12. 2.2016

Filmaři žádají odvolání ředitele filmového archivu. Proč?

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Další čeští filmaři se připojili k žádosti o odvolání ředitele Národního filmového archivu (NFA) Michala Breganta kvůli způsobu, jakým archiv digitalizuje zásadní filmy české kinematografie. Spor už několik let vede s NFA především Asociace českých kameramanů, podle níž filmy získávají digitálním restaurováním podobu, s níž nesouhlasí zejména jejich autoři. Archiv s výtkami nesouhlasí, digitalizuje prý v souladu s tím, jak se takové práce dělají i v zahraničí a má prý také uznání evropských expertů.

Počátkem ledna zaslal Fites (Český filmový a televizní svaz) premiérovi Bohuslavu Sobotkovi dopis podepsaný dvacítkou významných českých filmařů s žádostí o Bregantovo odvolání. Podepsali jej mimo jiné Miloš Forman, Jiří Menzel, Ivan Passer, Juraj Jakubisko, Juraj Herz, Bohdan Sláma, Stanislav Milota a Jan Hřebejk. Původně mezi signatáři byli i Vojtěch Jasný a Drahomíra Vihanová, kteří ale své podpisy záhy odvolali.

"Filmy digitálně restaurovány pod dohledem NFA vznikají v nejvyšší možné kvalitě a cílem restaurování je dosáhnout takové verze, která co nejvíce odpovídá verzi prezentované v kinech v době premiéry," uvádí archiv v reakci na dopis.

Ministerstvo kultury podle svého prohlášení odmítá nátlakové akce, je připraveno k věcné diskusi za přítomnosti obou skupin. "Pan ministr (Daniel Herman) opakovaně sdělil, že bude na jaře uspořádán kulatý stůl na téma digitalizace a restaurování," sdělila ČTK mluvčí ministerstva Simona Cigánková. Podle ministra nejsou petice a jakékoli vzkazy přes média akceptovatelným nástrojem personální politiky.

"Podklady pro premiéra byly odeslány tento týden na Úřad vlády. Ministerstvo kultury reagovalo podrobně na všechny skutečnosti v dopise uvedené, odeslání reakce je však v kompetenci Úřadu vlády," dodala Cigánková.

Ve čtvrtek zástupci Fitesu předali Úřadu vlády další podpisy, mezi nimiž figurují jména Milana Cieslara, Karla Smyczka, Olgy Sommerové, Čestmíra Kopeckého, Petra Zelenky, Jaroslava Brabce, Jana Malíře či Františka Vláčila, dědice autorských práv režiséra Františka Vláčila. Podobu jeho nedávno uvedeného restaurovaného snímku Adelheid kameramani velmi kritizovali.

Kritici Bregantovy práce mu vytýkají, že svými rozhodnutími poškozuje filmová díla, která archiv spravuje. Podle signatářů dopisu archiv poskytuje kinodistribucím filmy "v primitivně digitalizované formě, která je zcela nepřijatelná pro jejich autory". Bregant výtky dlouhodobě odmítá.

V digitálním restaurování filmů jde také o velké peníze. NFA za přibližně 26 milionů korun z takzvaných norských fondů restauruje 14 vybraných českých filmů.

Kameramani, z nichž mnozí učí na AMU, měli s Bregantem spor i o projekt, jehož smyslem je najít metodiku pro digitalizaci archivních filmů. Pětiletý projekt, jehož nositelem je AMU, je hrazen grantem 52 milionů korun z programu MK na podporu výzkumu národní kulturní identity (NAKI). Vedení NFA z projektu loni vystoupilo, protože nesouhlasí se zvolenou metodikou digitalizace. Archiv v současné době buduje za téměř 150 milionů korun depozitář za Prahou, letos by se do něj měly začít stěhovat sbírky.

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama