Štítek Reklama
1. 4.2015

Fotoreport: Vložte kočku pokřtili Hedviku. Bylo to jak cesta kolem světa

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Vložte Kočku v Akropoli - Autor fotografie: Vojtěch Kubec/Koule.cz

Křest třetího alba Hedvika pražského kvarteta Vložte kočku potvrdil, že tahle crossoverová skupina je tuzemským publikem stále nedoceněná. Ne, úterní Akropolis nezela prázdnotou. Jenže ani nepukala ve švech. A to je na skvěle nasvíceném koncertu plném zvukových velekonstrukcí a intuitivních projekcí, co strčí do kapsy každou třetí u nás vystupující zahraniční kapelu, hanba.

„Život, to je to oč Hedvice běží. Hedvika balancuje na hraně, neví, jestli ano nebo ne, chápe, jak věci jsou a co je potřeba, ale zatím si nezvolila cestu. Nebo možná zvolila, ale nedává to na sobě znát. Zatím. Hedvika, ta která vítězí v boji. Hedvika mezi protisilami, dovnitř-ven, já-ty, my-oni.“

Hedvika není žena ani opeřenec z potterovské ságy. Hedvika je KryštofCyril, TomášJiří alias Vložte kočku v roce 2015. Tato anotace dokonale opisuje aktuální tvůrčí a dle citací i životní fázi členů formace. A ta je chaotická, ale nesmírně působivá.

Po hardcorovějším debutu TáTa a přehledném „zpěvníku“ známých i neznámých lidových písniček Seat napadeném elektronickým virem se na svět s Hedvikou vyklubala mozaika zvukových odkazů s nespočtem střípků. Akropolí se tak rozlézaly několikaminutové opusy, jež se v jednu chvíli natáhly od Lenky Filipové až do post-rockového šílenství. Slavnostní koncert čtveřice připomínal cestu kolem světa - v jednu chvíli se v savaně rvete o život s tygří bestií (Štěstí a jeho zběsilá, strhující gradace), načež vás na euroasijské hranici dostihne postsocialistická nostalgie (teskný syntezátor skladby ()). A takhle to jde celých devadesát minut. Až se polekáte, že čas žižkovské večerky právě nastal.

Vložte kočku v Paláci Akropolis/Foto Vojtěch Kubec

K odlepení nohou ze země ovšem rovnocenně přispěla profesionální světelná a vizuální show, víceméně v režii studia Lunchmeat. Kolébavé piano úvodu songu Dvě nebo tři cesty vhodně doprovodila ztlumená červená světla, při nástupu bicích zvýšily tep i bílé led panely podél pódia. Telepatie hudby, světel a projekcí vyvrcholila s písní Koně z alba Seat, když černobílí analogoví koně zápolili v rytmu dvojích bicí s mořskými vlnami. Při pohledu na tu neodvratnou tragédii se oči a ústa ohromením doširoka rozevřely.

Křest (prvního) vinylu skupiny zlatavým světlem sice nebyl tak pompézní, jako kdyby ho autoři zapálili, jak měli původně v plánu. Následující série starých šlágrů z alba TáTa v čele s koncertně nejsilnějším Hradcem ale publikum konečně rozvířila. (Nevýrazný Kryštofův rap, za nějž napůl může zvukař a napůl neusazené texty, lze po vší té parádě snad odpustit).

Na včerejší  výlet do mezičasu a meziprostoru se bude vzpomínat v dobrém. Jaký bude další? Hedvika je dle slov Cyrila Kaplana závěrečným dílem trilogie, a tak jediná jistota prozatím je, že i my si na něj rádi (a netrpělivě) počkáme.

Vložte kočku
Křest CD Hedvika
Praha, Palác Akropolis, 31. 3. 2015

  • fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie
  • fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama