Hudba dřív než mluvené slovo
„Filmová hudba je nejvyšším stupněm optického vzrušení, emotivní protihodnotou režie.“ Igor Stravinskij. V pravidelné rubrice Music & Movie se zaměříme na různé aspekty vztahu hudby a filmu. Hudba může mít ve filmu jen doprovodnou funkci, ale může být i hlavním výrazovým prostředkem, jak se tomu děje například v muzikálech.
Již před vznikem zvukového filmu měla hudba v kinematografii své místo, němé filmy byly při promítání často doprovázeny zvukem z gramofonu nebo živou hudbou. Klavírista či celý orchestr zpravidla seděli přímo v sále a improvizovali své výstupy, později hráli podle notových zápisů, které byly komponovány pro konkrétní film a posílány do kin spolu s filmovým pásem.
První zvukový film
Vůbec první zvukový film byl také zároveň prvním hudebním filmem. Jazzový zpěvák byl natočen roku 1927 studiem Warner Bros. a synchronními dialogy a písněmi způsobil hotový poprask. Když ve třicátých letech 20. století nastoupil zvukový film, hudba se stala jeho nedílnou součástí, a mohly tak vzniknout nové filmové žánry.
Hudební filmy
Mezi hudební filmy se řadí opery, operety a v neposlední řadě filmové muzikály, které v současné době dominují žánru hudebního filmu. Opery jsou nejčastější variantou filmových adaptací existujících hudebních děl. Operety se odlišují tím, že mají primárně zábavní charakter a hudební výstupy v nich pouze doplňují děj, zatímco v muzikálech hudební výstupy posunují děj kupředu a jsou rovnocenné mluvenému slovu a tanci.
Filmový muzikál
Filmový muzikál byl inspirován hudebními žánry divadla a mnozí divadelní herci, choreografové, skladatelé i režiséři přecházeli od divadla k filmu. Jako příklad může sloužit úzká spolupráce mezi Hollywoodem a Broadwayí.
Ostatní filmové žánry a soundtracky
Hudba se prosazuje i v ostatních filmových žánrech, kde není dominantním výrazovým prostředkem a nefunguje jako narativní prvek. Od padesátých let minulého století se začaly vyrábět hudební nosiče s filmovými soundtracky, a filmová hudba se tak stala samostatným prodejním artiklem. Soundtracky získaly svébytnou estetickou hodnotu, ale také se staly významným nástrojem filmové reklamy. Filmové písně získávaly značnou popularitu, ať už se jednalo o nahrávky velkých symfonických orchestrů, pop music nebo elektronickou syntézu.
S oblibou filmových soundtracků vcházeli do obecného povědomí i jejich tvůrci, profesionální muzikanti i specializovaní skladatelé filmové hudby. Mezi nejznámější představitele současné filmové hudby patří například John Williams, Hans Zimmer, Enrico Morricone nebo Rachel Portman.