Cestovní pojištění
Štítek Reklama
25. 10.2014

Janek Ledecký: Zpátky k Žentouru? Už ne. Takhle je mi dobře

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Janek Ledecký - Autor fotografie: Ondřej Pýcha/Brainzone.cz

Po devíti letech naplněných koncertováním a péčí o muzikál Hamlet vydal Janek Ledecký desku Všichni dobří andělé, na které rekapituluje všechna dobrá hudební setkání. V diskografii mu ale přibyla i nahrávka s původní kapelou Žentour – po třiadvaceti letech. „Jenomže stejně jako po vydání sólovky Na ptáky jsme krátký jsem zjistil, že si chci písničky dál dělat sám,“ říká v rozhovoru, který probíhal jen dva dny před jeho odletem do Colorada. Za dcerou Ester, jíž pomáhá v přípravě na další snowboardovou sezónu.

Všichni dobří andělé je první sólová deska po devíti letech. Co vás po tu dobu nejvíc zaměstnávalo? Muzikály?
Muzikály zaberou čas! To, že jsem tady, na Slovensku, v Americe a Asii sesbíral přes milion diváků Hamleta, je zázrak, o který je třeba pečovat. A do toho pořád jezdím koncerty s bubeníkem Štepánem Smetáčkem a Davem Mendezem, ty mě baví nejvíc. V poslední době jsme přibrali ještě Editu ČechovouJanku Burášovou. Skvěle zpívají a já mám rád vícehlasy.

Všiml jste si, že by se na návštěvnosti vašich projektů odrazila ekonomická krize z předchozích let?
Na muzikálech to trochu cítit bylo, ale spíš proto, že se trh se zásadně změnil. Pokud byl před deseti lety úspěšný muzikál se třemi stovkami repríz, dnes je úspěšný muzikál se stovkou repríz. A co se koncertů týče, ty jsou teď pro obživu zásadní. Dřív muzikanty živila alba, turné bylo jen podpůrný prostředek, dneska se deska vydává jen proto, aby bylo co hrát. Ale obrovské poklesy prodejů jsou z určitého úhlu pohledu pochopitelné, jak můžu mladé lidi nutit, aby si kupovali cédéčka, když je ani nemají na čem přehrát? Synovi Jonášovi Ježíšek nadělil gramofon, takže třeba Strut Lennyho Kravitze dostal k narozeninám na vinylu. A letos Ježíška o gramofon poprosím já.

Co bude první deska, kterou si koupíte?
(Odpovídá hned): Deja vu od Crosby, Stills, Nash & Young.

Poslechněte si Janka Ledeckého v Youradiu

Nedávno médii proběhla diskuse o duševním vlastnictví (například tady). Vy sám jste doktor práv. Hodilo se vám právnické vzdělání během kariéry?
Když vyjednávám o licenčních smlouvách v Japonsku a Koreji, asi mi trochu pomůže, že mám zbytky právního povědomí. Ale důležitější je angličtina. Jediné místo, kde se můj titul používá, je čekárna u zubaře. Sestra mě volá jako „pana doktore“ a já se pak ohlížím, na koho to mluví.

Aktuálně vydáváte album Všichni dobří andělé, složené z písniček, které jste nazpíval s jinými zpěváky, případně herci. Jako kdybyste na něm zakonzervoval the best of vašeho muzikálového období.
Tahle deska je pro mě hrozně vzácná, protože mapuje setkání s prima lidmi, které jsem během dosavadní kariéry potkal. Z písničky Nikdy to nevzdámPetrem KolářemBohoušem Josefem Petrem Mukem mě dodnes mrazí, protože v téhle sestavě ji už nikdy nezazpíváme. Aj tak sme frajeri od Petera Nagye jsme zase kdysi hráli na nějaké soutěži Miss. Moderátor neuvedl, že ji budeme zpívat tři - Peter Nagy, já a Jožo Ráž. Když jsem na druhou sloku nastoupil, lidi koukali, pomalu si jeden po druhém stoupali, a když pak vkráčel Jožo, sportovní hala málem spadla. Tak jsme tam tak stáli a hráli a já jsem si říkal, jak je možné, že Peter něco takovýho napsal v sedmadvaceti?

Všechny dobré anděly uvedl stejnojmenný duet s Ivanou Chýlkovou. Překvapilo mě, jak dobře pořád zpívá.
Ivana zpívá strašně dobře! Jako se zpěvačkou jsem se s ní setkal už dávno, když zpívala v absolventském představení svého ročníku na DAMU, ke kterému jsme hráli Žentourem. Na první desce Žentouru s ní mám duet, pak jsem ji taky obsadil do muzikálu Galileo.

Která z písniček na albu je nejstarší?
Za všechny z násIvanem HlasemHonzou Kalouskem. Je z roku 1994.

Jožo Ráž, Peter Nagy, Ivan Hlas… Sledujete, co tihle hudebníci dělají na svých sólo drahách?
No jasně, to mě zajímá. Ivana Hlas je můj písničkářský guru.

Ivan Hlas a Ondřej Hejma: Romantik a skeptik mluví o citech z Hanspaul City

To samé o Hlasovi - textaři nedávno říkal jeho dlouholetý kamarád Ondřej Hejma.
V devatenácti jsem hrál po hospodách Boba DylanaRolling Stones a Beatles a myslel jsem si, že rock´n´roll se česky dělat nedá. Pak mě, Žižkováka, vzal kamarád do slavného Houtyše (hospoda U Tyšerů na Hanspaulce), kde si Hejma, Hlas, bratři Tesaříkovi a další z té party podávali kytary, v rohu někdo hrál na piáno… a dávali to. Žádné protestsongy, skvělý coververze a původní věci k tomu. A já si do té doby myslel, že česky rovná se blbě! V Houtyši jsem se naučil první český rock´n´roll, který dodnes hraju na koncertech - Dej mi prachy na klobouk. To je od Ríši Tesaříka a Ivana Hlase. Od Ivana jsem se naučil, jak se zachází s češtinou, aby se to pak člověk nemusel stydět zpívat.

Půjdete se podívat pozítří na koncert Elánu?
Šel bych, ale budu v Coloradu.

Co tam budete dělat?
Jedu s dcerou Ester, budu jí pomáhat na předzávodním kempu.

Na děti jsem se samozřejmě taky chtěla zeptat, nejen na snowboardovou reprezentantku Ester, ale i na syna Jonáše, který je autorem obalu vašeho alba.
Ano! A tady vedle v galerii (rozhovor probíhá v kavárně Le Court v Haštalské ulici) má první soubornou výstavu.

Myslela jsem, že Jonáš se věnuje hudbě. Před dvěma lety vydal s kapelou Ray-Band desku Blues Jeans.
Problém je, že se nedá stihnout všechno. Ale poslední rok a půl se víc věnuje výtvarnému umění.

Byl jste fanoušek Jonášovy kapely?
Jo, byli fakt dobří! Ale tyhle věci se nedají dělat na půl plynu. Teď chystal první soubornou výstavu a vychází mu už druhá komiksová knížka. Skládá a píše nové písničky a na kytaru hraje čím dál tím líp. Přijde to, ale jedno po druhém.

Dcera Ester byla v osmnácti poprvé na olympiádě, v paralelním slalomu skončila šestá. Ale taky měla velké zdravotní potíže. Jak jste to tehdy prožíval?
Byl jsem tam s ní, ale… já o tom nemám mluvit. Trenér ji nahoře zapnul do lyžáků a vázání a já ji dole pod svahem rozepnul. Záda ji bolela tak, že se nemohla ohnout. Jako pro tátu to pro mě bylo utrpení.

Kromě sólové desky jste letos po 23 letech vydal nahrávku s kapelou Žentour. Máte s ní nějaké další plány?
Když jsem v roce 1992 vydal sólovku Na ptáky jsme krátký, myslel jsem si, že se zase v klidu vrátím do Žentouru. Jenomže jsem zjistil, že se nikam vracet nechci, že si chci písničky dál dělat sám. A tenhle pocit se mi vrátil, když jsme loni dodělali desku 007. Úplné deja vu. Tak jsme si zase dali pauzu. Minule to bylo na dvacet let, na jak dlouho to bude teď, to nevím.

Žentour to štve?
Asi trochu jo. Ale z původní sestavy zůstal jen autor hudby Honza Černý, který kdysi napsal i hudbu k hitu Proklínám. Tu písničku jsme s Žentourem nikdy naživo nehráli, ale já s ní mívám na sólo koncertech doteď velký úspěch. Chtěl jsem, aby to Honza taky někdy zažil, tak jsem za ním zajel a zeptal se ho, jestli by neměl chuť obnovit sestavu a odehrát pár koncertů. Měl podmínku, že musíme udělat nové věci, a tak vlastně vznikla celá deska 007. Jenomže problém je, že mně baví hrát ve třech s mojí současnou kapelou. Koncerty s Žentourem, kde je nás na pódiu devět, jsem si prostě neužil.

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama