Štítek Reklama
7. 6.2013

Jaromír Nohavica slaví šedesátku. Poslechněte si naše best of

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Jedna z nejvýraznějších postav české folkové scény, Ostravák Jaromír Nohavica, slavi 7. června šedesátiny. Jedni na Nohavicovy jedinečné poetické texty nedají dopustit, druzí se na písničkáře dívají skrz prsty kvůli jeho spolupráci s StB. Ať tak či tak, po Nohavicovi, který se během let zbavil závislosti na alkoholu i vydavatelstvích, zbyde mnoho skvělých zápisů do folkových zpěvníků. Kdybyste měli vybrat desítku skladeb do pomysleného best of, které by to byly? Předkládáme náš výběr a přidáváme se ke gratulantům.

"Ne, ještě se necítím jako starý muž. Do důchodu se nechystám, připravuji koncerty, plánuji projekty a mnohými z nich chci ještě překvapit," řekl Jaromír Nohavica pro ČTK jen pár dní před svými šedesátinami s odkazem na skladbu Starý muž, krásnou melancholickou folkovou hitovku.

Jaromír Nohavica v Youradiu

Písnička se objevila na jedné z Nohavicových nejvýraznějších desek, Divném století z roku 1996. Písničkář si sem poprvé přizval celou řadu hostů a skladby nahrál v košatých aranžích, o které se postaral bývalý člen Nerezu Vít Sázavský.

Ze stejné desky pochází i populární písničky Divocí koně nebo cynická "řachanda" Až to se mnou sekne, my ale pro účely best of vybíráme jiné kousky: Těšínskou (Nohavicova šramlovská poloha, do písničky se mu podařilo dostat tolik barev, nálad a kulturních odkazů na dobu přelomu 19. a 20. století, kolik jen jde), Stodoly (Nohavica smutný romantik, jehož texty jsou plné obrazů) a Podzemní prameny (kdo umí popsat přemítání o životě, smrti a osudu tak, aby to neznělo banálně? Nohavica.)

Tři roky před Divným stoletím, v roce 1993, vydal Nohavica Mikymauzoleum. Výrazná folková porevoluční deska, na níž autor jen zpívá, obsahuje i Muzeum. Lokální téma opavského muzea a odpočítané zastávky do tamní čtvrti Kateřinky v kontrastu s "velkými" pochybami a vzpomínkami (Do Opavy jsem jako Charón odvážel na zadním sedadle auta svou umírající maminku. V Opavě třetí den umřela, píše Nohavica na svém webu o skladbě) a k tomu zajímavě vystavěná melodie.

Velké Jaromírovo téma, totiž přátelství a motiv selhání a pokory, předkládáme v písničce Přítel z druhého alba Osmá barva duhy (1989, koncertní verze vyšla o devět let později). Povedená je ale celá deska, milostné Heřmánkové štěstí o partnerce, Osmá barva duhy, Darnoděj nebo Dokud se zpívá ještě se neumřelo jsou klasické obrazotvorné "Nohavicovky", ve kterých si autor hraje s češtinou i kombinací lyriky a epiky.

Album Darmoděj a další z roku 1995 je studiovou verzí elpíčka Darmoděj z roku 1988; kromě původních písniček ale na nahrávku přibyl jeden z nejhezčích love songů vůbec, Zatímco se koupeš. Jak je u Nohavici zvykem, i ty nejintimnější pasáže v textu popisuje bystrým okem citlivého pozorovatele, ovšem bez špetky patosu.

Na začátku 80. let složil Nohavica skladbu Mávátka, v níž mluví o osudném tématu, rozporu mezi životem těch, kteří přijali ideologii komunistické strany, a těmi, kteří se před ní nikdy nesklonili; když v polovině nultých let Nohavica v rozhovoru pro časopis Respekt přiznal, že na konci 80. let informoval Státní bezpečnost o svých stycích s Karlem Krylem či spisovatelem Pavlem Kohoutem, v očích řady fanoušků klesl.

Sám písničkář na svém webu o skladbě napsal: "Procházím po 27 letech text a napadá mne, jak ono moje pozdější…ještěže člověk neví, co ho čeká (část textu Těšínské, pozn. red.)…platí i na tuhle píseň. Už její doprovod, který svými vyráženými akordy Ami záměrně evokoval Krylovy písně, byl nejspíš provokativní. Ale já ho nezměnil. Nad původním refrénem jsem taky váhal. Už u psacího stolu:  Dejte mi do ruky revolver a řekněte jak volat sláva, já už si najdu ten správný směr a budu mávat, mávat, mávat! Revolver jsem nakonec vyměnil za mávátka. Myslím, že mi tehdy dokonce Martina (Nohavicova žena, pozn, red.) řekla něco v tom smyslu, ať ze sebe nedělám kovboje, když jsem srdcem pacifistou."

Výběr zakončíme skladbou Já tam byl, kterou dal Nohavica dohromady s hiphopovou kapelou Pio Squad. "Připravte se, že to nebude žádná řachanda," komentuje spolupráci Nohavica na koncertě v pražské Lucerně.

Není, stejně jako to, co je na Nohavicových písničkách nejhezčí.

 

 

 

 

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama