Štítek Reklama
28. 9.2014

Lenka Dusilová nemá v hodině smrti jasnou tvář

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Lenka Dusilová - Autor fotografie: Supraphon/Adam Holý

Rock, pop, jazz, elektronika i alternativa, Lenka Dusilová už v minulosti dokázala, že je velmi pracovitá, nerada přešlapuje na místě a ve výsledku jí jde v podstatě všechno, do čeho se pustí. To potvrzuje i s aktuální deskou V hodině smrti, která je pokračováním spolupráce s kapelou Baromantika. A nový materiál - byť hodně různorodý - si znovu zaslouží pozornost.

Lenka Dusilová na novince V hodině smrti nezná žánrové ani jazykové bariéry. Nebojí se zpívat česky, slovensky, polsky i anglicky a někde ani slova nepotřebuje, jemnou písničkářskou polohu zase kombinuje s prvky nejhlubší alternativy nebo různorodou směsicí zvuků. V hodině smrti zkrátka nemá jasnou tvář.

Poslechněte si Lenku Dusilovou v Youradiu

Singl Takafei přitom sliboval návrat k písničkovému modelu, od něhož se zpěvačka na posledních dvou deskách Eternal Seekers, kde se spojila s jazzovými Clarinet Factory a Beatou Hlavenkovou (s tou pracuje dodnes), a přírodně-alternativní Baromantice odklonila. V dvanáctipoložkovém tracklistu se ale nakonec dostalo i na experimenty typu Monotronka. Směsice různých zvuků působí spíš jako snaha přijít za každou cenu s něčím novým, i když se to do celku zrovna nehodí.

Z jiného soudku jsou Indiánky, které desku otevírají velkolepou aranží a propracovaným elektronickým podmazem. A nebýt toho, že Dusilová podobně jako třeba v polsky zpívané Duszo moja vlastně ani nezpívá, spíš vyje na měsíc, jednalo by se o opravdový skvost.

Asi nejvíc ze židle zvedá výtečný, velmi osobitý duet s Davidem Kollerem Tichá – Černá s dechberoucí atmosférou. Trefa do černého, chtělo by se říct. Povedla se i spolupráce s píničkářem Justinem Lavashem, s jehož hlasem se zpěvačka skvěle potkala v melancholické Mayday.

I když Dusilová nepojmenovala desku příliš optimisticky, na posluchače nečeká vyloženě temný materiál. Název má totiž představovat spíš životní proměnu, transformaci a odvahu čelit novým výzvám. Symbolizuje to poslední Dvanáctá, hudebně i textově až dětsky veselá: „Lodička se zakývá, něco ve mně umírá, nechám ji dál plout, dokořán se oči otevřou, zakryté se odkrývá“.

Lenka Dusilová si už díky předchozím projektům vytvořila na domácí scéně tak silnou pozici, že ódy by se na její novou desku nejspíš pěly i v případě, že by za moc nestála. V hodině smrti ale nepovedená naštěstí není. I když trochu přeceňovaná nejspíš ano.

Lenka Dusilová - V hodině smrti
Vydavatelství:
Supraphon
Celková délka:
46:15
Seznam skladeb:
Indiánky, Tětiva, Ricardo, Mayday (feat. Justin Lavash), Duszo moja, Takafei, Tichá - Černá (feat. David Koller), Monotronka, Archív dní, Snad jen (feat. Dan Bárta), Epitaph, Dvanáctá

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama