Štítek Reklama
3. 12.2013

Mandrage: Dospěli jsme. Je to vidět na textech

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Mandrage - Autor fotografie: Foto Universal Music

Co znamenají tři pruhy na obalu nové desky skupiny Mandrage Siluety? "Vlastně skoro cokoliv, včetně M jako Mardoša z Tata Bojs," směje se kapela. V rozhovoru vysvětluje, že nemá ráda doslovné věci, a mluví i o tom, jak vnímá svou "cílovku". Na turné k albu vyjede v březnu 2014, s sebou bere po vzoru světových jmen velká světla. "Jako kdyby jeli Pink Floyd," dodávají všichni Mandrage.

Nová deska Siluety má výrazně víc pozitivních reakcí než starší alba. Včem se Mandrage změnili?
Vnímáme to nejvíc v textech. Témata, okolo kterých se točí, a výběr slov jsou ta zásadní kritéria, podle kterých posluchač může hledat v písních jejich věk. Samozřejmě i hudebně se naše kapela vyvíjí různými směry, experimentujeme, ale není to tak, že bychom začali komponovat složitou hudbu. Pořád hrajeme rock a pop.

Poslechněte si Mandrage v Youradiu

O Siluetách se mluví jako o „dospělé“ desce. Kde - očima kapely - vidíte ten největší rozdíl mezi Mandrage „dětskými“ a „dospělými“?
Neradi bychom, aby to vyznělo, že pohrdáme naší starou tvorbou. To vůbec ne, je to naše minulost a určitá výpověď doby. Ale když vznikala první deska, psal se rok 2006, většině členů kapely bylo kolem šestnácti sedmnácti let a vyhnout se určitým trapnostem asi nebylo lehké. Od té doby jsme urazili docela štreku a myslím si, že Siluety jsou mnohem zralejší nahrávka, která už by mohla oslovit i širší věkové spektrum. Tohle je podle nás dospělost: stát na vlastních nohách, nekoukat napravo nalevo, ale v klidu si udělat album, které si budou moct lidi pustit i za deset let.

Nové album produkoval Ecson Waldes, který, zdá se, z Mandrage prozatím dostal to nejlepší. S odstupem času, chyběla na dřívějších deskách skupině lepší produkce? Obstarali jste si ji sami.
Ano i ne. Je pravda, že předchozí desku jsme si produkovali sami. Možná, že kdybychom pozvali Ecsona (nebo kohokoli jiného) už minule, byla by Moje krevní skupina mnohem lepší deska. Na druhou stranu bychom přišli o spoustu cenných zkušeností, které jsme vlastní produkcí rozhodně získali a je dost možné, že by dnešní Siluety nebyly ani zdaleka tak povedené, jak si myslíme, že jsou. Autoprodukce je nadmíru poučná.

Obal desky SiluetyPřemýšleli jste při přípravě desky o nějaké konkrétní cílové skupině? Zdá se mi, jako kdyby šla trochu mimo tu, kterou oslovil třeba singl Šrouby a matice.
My hlavně vůbec nesouhlasíme, že bychom kdy něco tvořili na nějakou cílovku. Šrouby je píseň, která oslovila jak děcka, tak mnohem starší lidi než jsou naši rodiče. Pojem „cílová skupina“ řeší firmy při zacilování na zákazníky, u stabilně funkční kapely jde o určitou výpověď a ne o produkt, který má jasnou cílovku. Vlastně ani neznám žádného muzikanta, který by si s tímhle lámal hlavu.

Je pro vás vlastně nějaká „cílovka“ důležitá? Jak vnímáte žánrové škatulkování? 
Jasně, že je: ta naše. Snažíme se o fanoušky pečovat, co nejvíc umíme, ale těžko je definovat věkem a stylem. Jestli se naši fans cítí jako rockeři, popaři nebo kdovíco, nedávají to většinou moc najevo. Ono taky u Mandrage jeden nikdy moc neví. Doba žánrového škatulkování nás zřejmě navěky opouští, aby přišly časy žánrové pestrosti. Ale napadlo mě, že mladý holky, skalní fanynky, si řikaj Mandragers. Tomu říkám cílovka jak se patří.

Hudebně jsou dnes Mandrage kreativnější, obal Siluet je ale docela prostý. Co symbolizuje?
Obal desky je jednoduchý zcela záměrně, tři pruhy mohou symbolizovat písmeno M, mohou to být prostě jen siluety, mohou odkazovat na hudební a jiné vlivy. Nemáme rádi popisné věci, při jejichž interpretaci nemůže člověk zapojit fantazii. Na téhle desce jsme se takovým abstraktním tématům trochu věnovali a chtěli jsme to přenést i do nového loga kapely. Mohlo by to být vlastně i M jako Mardoša, ale tomu bych se dost divil, haha.

Mluvili jste o tom, že fanoušci na vás budou moci zajít až na jaře, kdy startujete k Siluetám turné. Opravdu do té doby nebude žádný koncert?
Nebude. První koncert je naplánován na 1. března 2014. Bude nejspíš v Plzni, kde odstartujeme naše turné k desce. Do té doby nás čeká pouze jedno charitativní vystoupení pro Kapku naděje.

Pro šňůru slibujete "velkolepou podívanou" a "unikátní audiovizuální zážitek". Co si pod tím představit?   
Půjde-li všechno jak má, můžete si začít představovat jednu z největších show v České republice. Snažíme se ještě víc dotáhnout naše světelné a zvukové možnosti. U těch světel mi občas přijde, že nepojedou Mandrage, ale Pink Floyd. Tak uvidíme. Neradi bychom nad děckem v plenkách slibovali, že z něj vyroste raketový inženýr, protože se může stát, že to nakonec bude třeba jenom vážený lékař. Rozhodně to ale bude stát za to.

Podobně své koncerty pojímají třeba 30 Seconds To Mars. Často u nich ale vítězí vizuální zážitek nad tím hudebním, třeba jako letos na Rock for People. Jak se toho vyvarovat?
Koncert 30 Seconds To Mars na letošním festivalu jsem viděl a působil na mě tak nějak nekoncepčně, tu přilétla nafukovací zvířátka, tu skvělí akrobati skákali na houpačkách, ale proč, to netuším. Nicméně podobně vizuálně svoje koncerty pojímá většina kapel všude na západ od nás a nemusí jít ani o žádná velká jména. Bylo by fajn tuhle myšlenku prosadit i u nás, kromě Tata Bojs a od loňska Kryštof tady na to většina docela kašle. Budeme se snažit zážitek z koncertů podtrhnout různými vizualizacemi a diváka tak zatáhnout do děje. Baví nás progres a chceme z techniky, kterou budeme brát na koncerty, vymáčknout to nejlepší. Bude to i finančně celkem nákladné a koneckonců budeme nakonec rádi, když zůstaneme po turné finančně na nule a z koncertů si odneseme zážitek.

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama