Štítek Reklama
29. 11.2010

Mig 21: V Americe jsme museli dokázat, že obstojíme

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Tomáš Polák z Mig 21 - Autor fotografie: Foto Martin Adam

Největší zkušeností na americkém turné bylo pro kapelu Mig 21 hraní před lidmi, kteří její jméno v životě neslyšeli. "Že jsme to, lidově řečeno, dali," říká v rozhovoru pro Kouli kytarista Migu Tomáš Polák. Aktuálně má skupina v plánu dva pražské koncerty s hostem a hlavně v country stylu.

Mig 21 má za sebou americké turné. Hrál jen na místech určených pro krajánky, nebo i pro Američany v klasických klubech?
I v klasických klubech, ale publikum bylo z 80 % české, slovenské, sem tam polské. Šlo spíš o koncerty pro krajany.
MIg 21 v USA: fotky
Soutěž o lístky na pražské koncerty Mig 21

Jaké na kapelu reagovali cizinci?
Různě. Zajímavé ale bylo to, že Mig 21 nezná ani řada Čechů, kteří v Americe žijí třeba patnáct dvacet let. Znovu jsme se ocitli v pozici kapely, která musí dobýt klub jen pomocí prostředků, které má na místě k dispozici, a to se týkalo i techniky. Byl to prubířský kámen, i sami sobě jsme museli dokázat, že obstojíme.

Tomáš PolákPlyne z toho pro kapelu nějaké ponaučení?
My jsme předně rádi, že fungujeme a že nás nepřerůstá ponorka. Ale velké ponaučení pro nás bylo, že jsme to, lidově řečeno, dali. Vyzkoušeli jsme si, že umíme hrát pro publikum, které nás nezná. I Američané, kteří nás v životě neslyšeli, reagovali pozitivně, ptali se, co jsme zač, líbila se jim naše muzika. Což je samozřejmě dobře, protože v Čechách jsme neustále za kapelu, která je spíš než cokoliv jiného vtipná.

Ve kterém klubu se vám hrálo nejlíp?
Asi v klubu Cafe Du Nord v San Francisku. Je to podnik v homosexuální čtvrti, oni si potrpí na design a ten klub byl vážně pěkně udělaný.

Aktuálně chystáte dva prosincové koncerty v Lucerna music baru. Na co se fanoušci mohou těšit? Budete mít nějaké hosty, speciální kostýmy, rekvizity?
Speciální host je náš kamarád Ladislav Gerendáš, trumpetista od Ivana Mládka. Kdysi jsme s Jirkou Macháčkem hráli na jeho akci v bývalém letním kině v Karlových Varech a teď jsme si řekli, že bychom to krátké vystoupení s Ladislavem mohli zopakovat v Lucerna music baru. Přidáme dvě nebo tři písničky.
Jinak navazujeme na naše turné Máma se vrací, takže kapela bude na koncertech stylizovaná do country.  

Jak jste se vlastně ke country, pro Mig 21 dost netradičním stylu, propracovali? 
Dost náhodou. Dodělával jsem písničku Máma se vrací a měl jsem asi tři nebo čtyři verze. Ačkoliv nejsem příznivce country, tahle verze písničce prostě slušela nejvíc a nakonec zvítězila na celé čáře. Ono to vlastně country tak úplně není, ale rytmicky určitě ano. Kostymérka pak přinesla klobouky a koně, takže záhy se na to nabalil i klip. Řekli jsme si, že když nám to osud takhle přihrál, nebudeme vymýšlet něco jiného a stylizované tak budou i naše pražské koncerty. Máme i odpovídající výzdobu, Pavel Hrdlička je neuvěřitelně zručnej a vyrobil z králičího pletiva a flitrů dva kaktusy, sluníčko a mráčky.

Vychází zmíněný klip Máma se vrací z reálné situace? Čeká Mig 21 snad další sérii dětí?
Nene, nic takového teď, pokud vím, nikdo v kapele neplánuje. Je to Jirkův příběh o tom, co jsou jeho rodiče a co by mohli být. Příběh lidí, kteří se mají rádi a vydrželi spolu.

V klipu je možné zahlédnout fotografie, na níž jsou zachyceni dva lidé, kteří Tomáš Polákse velmi podobají hercům z klipu. Jsou to Jiřího rodiče?
Ano, fotky, které se objevují v klipu, jsou opravdu z Jirkova alba. Herci jsou oblečení tak, aby jim byli podobní.

Kromě Máma se vrací zahrajete v Lucerna baru,  předpokládám, klasický koncertní repertoár.
Ano, ale máme ještě jednu novou písničku. Jmenuje se Mávej aje to první coververze, kterou hrajeme. V originálě jde o písničku My Way od Franka Sinatry. Je v poloakustické verzi, Jirka ji otextoval po svém a myslím, že se mu to povedlo. Víme, že k téhle písničce existuje spousta textů v různých jazycích, dokonce jen v češtině další dva, ale je to naše oblíbená skladba, na které jsme si chtěli coververzi vyzkoušet.

Poslední desku, kterou jste vydali, byla spolupráce s Lelek Orchestra z roku 2009. Chystáte na rok 2011 nějakou novinku?
My skládáme průběžně a hotové skladby dáváme ke stažení na náš web. Mechanismus pravidelného vydávání cédéček jsme opustili s tím, jak jsme přestali vydávát u firmy. Teď děláme písně průběžně tak, abychom s nimi byli spokojení, a až jich budeme mít dostatečnou hromadu, uděláme zas nějaké souborné dílo a vydáme je. Ale nechceme se vázat ani sami, ani vůči někomu druhému. Jistě, na jednu stranu je dobré mít termín, na druhou stranu vím, že na všech deskách, které jsme vydali, je pár písniček, který bychom udělali úplně jinak; buď co se textů týče, nebo aranží. Jenomže když už jednou něco nahrajete, nechce se vám to předělávat.  

Reportáž Koule z olomouckého koncertu: Milujte nás aneb Jak Mig 21 přicválali do vesnice

Vy jste povoláním analytický chemik, ale vystudoval jste také zvuk na FAMU a za sebou máte autorství hudby k řadě celovečerních filmů. Pracujete teď na nějakém?
Teď dělám půlhodinový dokument o filmovém pirátství, druhý dokument, o kterém zatím spíš jen tak hovoříme, se jmenuje Singles, je o fenoménu lidí, kteří žijí sami, a měl by jít i do kin. Žádný celovečerák zatím rozdělaný nemám. Jenom večerníček.

Chemii jste se někdy věnoval?
Ne. Skončil jsem diplomovou prací, která se jmenovala Plynová chromatografie jako metoda využití analýzy lidského dechu. Zkoušel jsem, jestli se dá ze složení dechu zmapovat metabolismus člověka.

Dá?
Třeba cukrovkám mají v dechu acetylen. Zkrátka, byl to takový test. Vyzkoušel jsem to, chvilku jsem pracoval v nemocnici na výzkumu, pak jsem dal diplom na skříň, jel do Anglie trhat jahody a k chemii jsem se už nikdy nevrátil.

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama