Štítek Reklama
13. 1.2012

Muži, kteří nenávidí ženy - skvělý i odpudivý remake

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Trilogie Millénium švédského autora Stiega Larssona se stala celosvětovým fenoménem. Takovým, že po látce sáhl i Hollywood a natočil si vlastní předělávku, i když od švédské filmové verze drsné detektivky ji dělily pouhé dva roky. Režisér David Fincher, který má s podobnými filmy bohatou zkušenost, se se severskou poetikou popasoval velmi dobře.

V knize Muži, kteří nenávidí ženy se na několika stech stranách rozehrává napínavý příběh o vyšetřování čtyřicet let staré vraždy.

Hlavním hrdinou je tu novinář Michael Blomkvist, který na přání zámožného podnikatele Henrika Vangera přijíždí na jeho sídlo, kde má pod záminkou sepsání pamětí odhalit to, co za celých čtyřicet let nedokázal Vanger ani policie - kdo a proč zabil jeho zmizelou vnučku Harriet. Henrik Vanger je navíc přesvědčený, že vrahem je někdo z rozvětvené rodiny.

Larsson si čtenáře získal nejen dobře vystavěnou zápletkou, ale zejména hlavní ženskou hrdinkou Lisbeth Salander. Ta v kontextu literatury, ale vlastně ani filmu doteď neměla obdoby.

Ve švédské verzi Mužů, kteří nenávidí ženy tuto potetovanou hackerku s psychickými problémy a piercingem na každé myslitelné části těla ztvárnila Noomi Rapace (kterou můžete aktuálně vidět v novém Sherlocku Holmesovi), v americké pak Rooney Mara. Rooney vešla do širšího povědomí rolí bývalé přítelkyně Marka Zuckerberga ve Fincherově předchozím filmu Social Network. Rapace odvedla s postavou slušnou práci, ale to, co předvádí Rooney Mara, je o třídu jinde. A tak se to má i se zbytkem filmu, porovnáme-li ho s jeho předchůdcem.

Řada recenzí filmu vytýká malou prokreslenost postavy Lisbeth, což je však trochu nepochopitelné. Švédská verze byla v tomto ohledu mnohem více strohá a předlohu výrazně okleštila. Americká verze naopak Lisabeth v náznacích velmi dobře představuje tak, aby zároveň nevymizelo, co je na postavě asociálního detektiva tak fascinující - její neuchopitelnost.

David Fincher je režisér, který se pro podobný typ detektivních psychothrillerů snad narodil. Stačí vzpomenout filmy jako Sedm nebo Zodiac, které patří mezi vůbec to nejlepší, co v daném žánru vzniklo. V případě Mužů, kteří nenávidí ženy se Fincher posouvá až na hranici toho, co může mainstreamový film ukázat. Kromě detektivní linie je totiž snímek i nepříjemně fyzický a v rámci nastavené drsné poetiky dost často odpudivý.

I ty nejnásilnější scény jsou ale paradoxně obrazově více méně nevinné. K vyvolání potřebné emoce Fincher dost často využívá síly zvuku (jestli nevíte, co mám na mysli, podívejte se na úvodní titulkovou sekvenci); i obyčejný vysavač může vyvolat neklid a pocit hnusu, když se ve scéně dobře použije. Princip kontrastu obrazové a zvukové složky režisér zúročuje i v samotném finále, kdy se scéna mučení prolíná s písničkou od Enyi (poslechněte si).

Ze srovnání Švédsko vs. USA vychází Amerika jako jednoznačný vítěz. Zamrzí snad jen poměrně banální vyústění detektivky, které je ale na ploše dvou a půl hodinového filmu přece jen o něco snesitelnější než po několika stech stranách v knize. Tvůrci tak v tomto případě svádí prakticky boj jen s jediným limitem - s původní předlohou.

Muži, kteří nenávidí ženy (The Girl With the Dragon Tattoo)
USA/Švédsko/Velká Británie/Německo
2011, 158 min, české titulky
Režie: David Fincher
Hrají: Daniel Craig, Rooney Mara, Stellan Skarsgard, Robin Wright, Christopher Plummer, Joely Richardson, Goran Visnjic 

.  

  • fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie fotografie

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama