Následník Dylana? Spíš plyšák pro mladičké fanynky


Málokdo toho zůstal tenkrát ušetřen. V 90. letech se na hudební scéně zabydlel zpívající rodinný klan The Kelly Family. Nejvíce sympatií u prepubertálních dívek sklízel blonďatý Angelo, který ve shodě se svým jménem zpíval o tom, že si přeje být andělem, popřípadě že se zamiloval do ufonky. Po letech je zpět – jako sólový zpěvák.

Angelo Kelly objíždí se svým turné The Traveller evropská města. V sobotu 24. ledna se představil také v pražském Divadle U Hasičů. Nabízí se otázka, nakolik bylo právě tohle místo šťastně zvolené. Kellyho hudební produkce by se možná víc hodila do hospody či pod širé nebe. Atmosféra tichého divadla a publikum usazené na židlích totiž fungují u výrazných písničkářů, u bardů s intenzivním projevem. Ale tím Angelo při vší snaze není.

Zahrál One od U2. Zněla jak z tancovačky
Angelo zpívá čistě, jeho písně jsou rytmické, veselé, „od podlahy“. Tyto kvality nejlépe vynikly u irské lidovky O´Danny Boy nebo starého hitu z doby The Kelly Family I Can´t Help Myself. Horší to už ale bylo u písní, které vyžadují hloubku projevu a osobitou interpretaci. Poprvé vyšla tato skutečnost najevo při interpretaci  Ave Maria, vzpomínky na zesnulého tenora Lucianna Pavarottiho.

Poslechněte si písničku I Can´t Help Myself

Angelův výraz se neměnil, ať zpíval cokoli. Všechno vystřihl podle jednoho mustru. Hudebními výpůjčkami navíc prokládal vystoupení až příliš často. Na pódiu tak zaznělo Lennonovo Let it be, Dylanovo Blowing in the wind a One od U2. Nejenže si nešťastně vybíral nejznámější a „nejprofláknutější“ písně, ale ani je nijak neobohatil. Vesměs je jen zploštil frázováním jako z venkovské tancovačky. Od svých proklamovaných vzorů, mezi které řadí třeba Boba Dylana, se má určitě co učit.

Koncert osvěžila krátkým vystoupením finalistka české Superstar Leona Černá, kterou Angelo pozval na pódium při prvním přídavku. Leona byla nervózní, ale její hlas prozářil pódium a svým procítěným zpěvem si obě písně uzmula pro sebe.

Koncert Angela si výborně užívaly jeho oddané fanynky (v sále drtivě převažovaly dívky a ženy). Angelo baví svými proslovy, svou image veselého chlapce, nekonfliktní vstřícností i instrumentální zdatností. Pokud ale hledáte intenzivní hudební zážitek, budete zklamáni. Koncert vám spíš připomene besídku LŠU, na které jeden žáček předvádí, že zahraje na tři různé kytary, bicí i klávesy. Stín „staré dobré“ The Kelly Family Angelo určitě nepřekročí.

Angelo Kelly: turné The Traveller
24. ledna 2009, Divadlo U hasičů, Praha

 

Témata:, ,