Štítek Reklama
12. 11.2014

Naživo: Film Listopad je jako leporelo, hudba k němu jako dobrodružství

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Tvrdý/Havelka - Autor fotografie: Julie Hrnčířová

Křest alba U nás v garáži, na kterém dvojice Václav Havelka - Martin Tvrdý přezpívala oblíbené undergroundové písničky, proběhne 25. listopadu na pražské Nové scéně. Včera skladby zazněly před premiérou snímku Listopad o událostech roku 1989, pro který původně vznikly. A poslouchaly se lépe než samotný film.

Nestává se v alternativním Biu Oko často, aby publikum tak negativně reagovalo na ohlášenou součást programu, jako včera na koncertní premiéru nových verzí písniček undergroundových kapel Garáž, Psí vojáciPanika či Michael´s Uncle v podání dvojice Václav Havelka (Please the Trees) - Martin Tvrdý (známý taktéž jako rapper Bonus). Jejich deska U nás v garáži vycházející z práce na hudbě k filmu Listopad Garyho Griffina paradoxně - navzdory všem předchozím diskusím o smyslu coverů - naživo působila daleko uvěřitelněji než následný snímek.

Listopad, který pohledem amerického režiséra žijícího v Praze zachycuje poslední rok v komunistickém Československu, působí spíš než jako plnohodnotný snímek s dějem a pointou jako úsměvná představa; jako leporelo poskládané z více či méně emotivních obrázků demonstrací, burz desek, branných cvičení a zmaru těch, kteří kvůli režimu nemohou dělat, co by chtěli. Kdo od filmu čekal nadhled a zajímavý úhel pohledu, musel být po promítnutí listopadové sady výstřižků, ilustrujících zmar doby, zklamaný. A dost možná, že kdyby to plné Oko tušilo už před startem programu, nebylo by k Havelkovi a Tvrdému tak nepřívětivé. Bylo to totiž právě jejich pojetí undergroundu, které téma večera posunulo zajímavým směrem.

Písničky, na nichž generace dnešních třicátníků vyrůstala, hudebníci - pieta nepieta - přestěhovali jen díky hlasu, elektronice a kytaře do úplně nového zvukového a hlavně emocionálního kontextu. V některých momentech se jim jako bonus podařila věc pro fanouška originálů vcelku nečekaná, byť pro přijetí celého projektu nutná: dosáhnout toho, že se posluchač oprostil od dobové síly původní verze a skladby vnímal jako nové příběhy se zcela separátní atmosférou. Čím civilnější originál, tím lépe pro Havelku a Tvrdého.

Mezi nejpovedenější předělávky tak patří Ale my stále hledáme štěstí od Michael´s Uncle; jemná kytara a melancholické beaty jako kdyby vypadly z Bonusovy desky Náměstí míru, Havelkův přednes skvěle ubalancovaný na hraně civil/patos zase skladbu sympaticky posouvá až někam k folku.

Dobře se ale poslouchá i Brixton z repertoáru Paniky anebo Sbohem a řetěz od Psích vojáků. I tady je jasně slyšet street rukopis Martina Tvrdého alias Bonuse; kdo by si pomyslel, že tahle hymna Filipa Topola a spol. může jednou znít, jako když se spolu u plotu honí dvě kočky?

I během živého koncertu se ovšem ukázalo to, co je problém studiové nahrávky. Totiž že největší potíž s identifikací nastává ve chvíli, kdy Havelka s Tvrdým zkouší interpretovat Dobrý časy od Garáže, respektive od permanentně frackovsky znějícího Tonyho Ducháčka. Ambient sice jeho nepatetickým písničkám sluší, dostat na jednu vlnu se slušňáckým Havelkovým zpěvem je už ale hodně náročné, podobně jako uposlouchat jeho falzet v Žiletkách nebo "Please the Trees polohu" v Možná jednou od Petra Stanka a Jaroslava Raušera.

Nic to ale nemění na faktu, že celá deska i její koncertní verze působí jako autentická, uvěřitelná a zajímavá pocta hudbě, jíž mají Havelka s Tvrdým rádi. Na rozdíl od filmu, který víc než jako reflexe revoluční doby okem zahraničního režiséra pobývajícího v Praze vyznívá jako soubor bizarních obrazů z dalekého skanzenu.

Tvrdý/Havelka: U nás v garáži + premiéra filmu Listopad (režie Tony Griffin, scénář Aronošt Lustig)
Praha, Bio Oko, 11. listopadu 2014

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama