I pošesté roztomilá a bezprostřední Regina Spektor

Jiri-Vanek

Jedna z nejvýraznějších současných písničkářek, v Rusku narozená Američanka Regina Spektor, vydala šesté album nazvané What We Saw From The Cheap Seats. Jako obvykle na něm poskakuje mezi žánry, vypůjčuje si, co se jí zrovna hodí, a místy jako by zkoušela, co si může ke svým oddaným fanouškům dovolit. Většinou jí to vychází.

První dvě desky si klavíristka a zpěvačka Regina Spektor musela vydat sama, se čtvrtým Begin To Hope se v roce 2006 se dostala do hitparád a s pátým svoji pozici nezávislé zpěvačky, která dokáže napsat i chytlavou rádiovou písničku, jenom potvrdila.

Nikdy ale nezůstala stát na místě a pokaždé hledala nové možnosti hudebního sebevyjádření. “Snažím se, aby každá píseň měla vlastní hudební styl,” řekla sama Regina Spektor a na novince What We Saw From The Cheap Seats se jí to docela daří.

Poslechněte si Reginu Spektor v YouRadiu

Samozřejmě je to jen mírné experimentování v mezích zákona; Regina Spektor sice dokáže trápit hlas v rozličných polohách, ale o to je rozpoznatelnější. Doprovod navíc většinou stojí na dominantním klavíru podmalovaném bicími a basou, jen sem tam doplněném dalšími nástroji. Koneckonců, na desce je také jen minimum úplně nových písniček, většinu z nich hrávala Spektor už dříve. Druhý singl Don’t Leave Me (Ne me quitte pas) už dokonce vyšel v jiné verzi na desce Songs v roce 2002.

Některé písničky tak můžeme zjednodušeně nazvat “klasicky spektorovské”; hned třeba úvodní singl Small Town Moon, jenž se z klidné sloky rozjede do rošťákovského refrénu s elektrickou kytarou a zase se vrátí zpátky, nebo již zmiňovaná chytlavá Don’t Leave Me (Ne me quitte pas), na niž by nadšeně hopsaly newyorské i pařížské lehké děvy.

Skvěle ale dopadlo i experimentování s elektronikou; All The Rowboats je chytlavý mix tanečního beatu a dramatického klavíru, v minimalistické Ballad of a Politician by si současní čeští písničkoví revolucionáři měli brát příklad, jak dělat dobrý protestsong. Závěrečná Jessica příjemně připomene nejen doprovodem akustické kytary píseň America dua Simon & Garfunkel.

Regina Spektor je nejsilnější, když je roztomilá a bezprostřední; nejvíc se to projeví v milostné baladě The Party, která se v refrénu v pochodovém rytmu rozjede do tak nakažlivě pozitivního nápěvu, že jí odpustíme i lehce infantilní předvádění trubky na pusu (

).

Teatrálnost Regině totiž tolik nesluší; kabaretní Oh Marcello sice zvládne hravě, ale dramatické vzdychání v Open by měla přenechat spíš Amandě Palmer. Podobně zbytečné jsou zpěvní kudrlinky v patetické baladě Firewood a hlavně píseň How; ta se z líně barové sloky rozjede do soulového refrénu, v němž je příliš dobře znát, že Regina Spektor novou Amy Winehouse rozhodně nebude.

Regina Spektor - What We Saw From the Cheap SeatsI přes pár výtek je ale nutné říct, že pramen bezprostřednosti a originality Reginy Spektor nevyschl ani na její šesté desce. Škoda, že na svém letním turné mine Prahu. Červencový koncert ve Vídni by ale mohl být blízko i pro zájemce z Česka.

Regina Spektor – What We Saw From The Cheap Seats
Vydavatelství: Sire
Celkový čas: 37:29
Seznam skladeb: Small Town Moon, Oh Marcello, Don’t Leave Me (Ne me quitte pas), Firewood, Patron Saint, How, All The Rowboats, Ballad Of a Politician, Open, The Party, Jessica