Štítek Reklama
15. 5.2010

Ryk stranou, folk na scénu. Málokdo stárne jako Chumbawamba

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Kdo zná skupinu Chumbawamba jen díky hitu Tubthumping z poloviny devadesátých let, asi by byl na koncertě v Lucerna Music Baru překvapen. Žádný ryčný pop, tahle britská parta totiž posledních pár let obráží pódia s uhlazenými folkovými vícehlasými písničkami. Tak trochu Spirituál Kvintet - jen témata, o kterých se zpívá, jsou trochu vážnější.

Páteční koncert zahájila švýcarská písničkářka Bettina Schelker. S akustickou kytarou zpívala chvíli německy, chvíli anglicky; část publika jí ovšem hovorem dávala okázale najevo nezájem, takže textům nebylo příliš rozumět. A písničkář, u kterého nevíte, o čem niterném zpívá, je nezajímavý písničkář. Nakonec aspoň v poslední, trochu odvázanější písni Honeymoon Is Over dokázala Bettina Schelker publikum zaujmout a rozezpívat.

Co je lepší než Tubthumping?
Chumbawambě
už bylo rozumět dobře. Pětice skoropadesátníků začala stejně jako na svém posledním albu ABCDEFG písní Voices That's All. Z nové desky a předchozích tří folkových alb také zaznělo nejvíc písniček, došlo ovšem i na pamětnické kousky jako Stitch That, která na desce poprvé vyšla v roce 1992. 

Nikomu v sále ani moc nevadilo, že z největšího hitu  - a vlastně jediného opravdového, jak sami hudebníci ironicky zmínili v písni Torturing James Hetfield - zazněly jen čtyři takty jako citace uprostřed písně Charlie pojednávající o Charlesi Darwinovi. Ti, kteří tuhle skupinu znají už ze začátku devadesátých let, totiž vědí, že na desce Anarchy! z roku 1994 je minimálně pět písniček, které jsou mnohem lepší než celý song Tubthumping z alba Tubthumper. Tihle skalní se dočkali - zazněla Homophobia, Timebomb i upravená Enough Is Enough (Give the Anarchist a Cigarette bohužel ne, dodávám se sebelítostí. Přečtěte si rozhovor na Kouli: Tubthumping?Bylo to zábavné...)

Enough Is Enough

I přes omezené nástrojové obsazení (dvě kytary, akordeon a trubka) Chumbawamba nenudí - občas zazpívala a capella, případně (v písni Wagner o protestu proti prvnímu uvedení hudby Richarda Wagnera v Izraeli) s perkusemi, na konci se s řehtačkou nečekaně přidal i zvukař. I mezi písničkami dokáží pobavit - třeba nabídkou na koupi alba In Memoriam, které je věnované Margaret Tchatcher. Skupina ho prý bude rozesílat fanouškům v den její smrti. Inu, vůči svým nepřátelům je Chumbawamba stále stejně nesmiřitelná, o čemž svědčí i trojice protinacistických písní Bella Ciao, On the Day the Nazi Died a Enough Is Enough, které během koncertu zazněly.

Poslechněte si On the Day the Nazi Died

Zazpívejte Cashe, jinak s country nepřestaneme
Když pak těsně před koncem koncertu začala kapela na pódiu vyhrávat country a oznámila, že nepřestane, dokud dobrovolník z publika nezazpívá něco od Johnnyho Cashe (dlouhovlasý muž pak ultrabasem vystřihnul Ring of Fire), bylo to celé natolik zábavné, mile nostalgické a opravdové, že člověk měl tendenci odpouštět intonační nepřesnosti i to, že pánové a dámy z Chumbawamby nikdy nebyli skvěle technicky vybavení zpěváci a teď kolem padesátky nejsou už vůbec.

Chumbawamba pro většinového posluchače určitě patří mezi ty kapely, kterým se říká one hit wonders. Je sympatické vidět, že jako jedni z mála takových se ani neufetovali, ani nerozhádali, ale i bez hypu médií dělají hudbu dál a po svém. Tím spíš, že Chumbawamba je jedna z mála kapel, kterým lze jejich neokázalou angažovanost ve společenských problémech opravdu věřit. 

Bettina Schelker + Chumbawamba
Praha, Lucerna Music Bar, 14. května 2010

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama