Štítek Reklama
12. 11.2008

Ten nejlepší mezi dosavadními světy

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Lenka Dusilová vydala nové album… To se ale jen tak říká, aby se novinka trochu lépe prodávala. Lenka Dusilová nevydala nové album, nýbrž se pokorně a skromně zapojila do mnohotvářného projektu Eternal Seekers, v němž sice její hlas hraje prim, ale sám by nestačil na vytvoření tak komplexního a vyzrálého dílka.

Spolu s ní mají neoddiskutovatelný podíl na výsledku i seskupení Clarinet Factory a jazzová klavíristka Beata Hlavenková. A nelze pominout ani lví podíl zbylých, už jaksi standardnějších aktérů nahrávky, jež je však pojata v nestandardním nástrojovém obsazení. Jsou zde sice i kytary, jež obsluhuje Dusilová, ale nepřevažují, protože nahrávka pluje mimo mainstream a tam se lze bez kytar obejít. Výměnou jsou zde vedle klarinetových bacchanálií bohaté perkuse či – místo baskytary – nefalšovaný kontrabas. Nemělo by se zapomenout ani na básnivé texty Bogdana Trojaka a vůbec zacílený podíl všech zúčastněných.

Vývoj Dusilové je radost sledovat, a má-li u nás obdobu, pak napadá jen Dan Bárta, programově už pár let couvající před nákazou spotřební pop music do stále zajímavějších, minoritních hudebních teritorií. Když před třemi lety vydala album Mezi světy, posluchač připravený na možná zralejší Pusu či Sluníčko oněměl interpretčinou (a autorčinou) odvahou servírovat nadžánrové skladby bez hitových aspirací. Ocitla-li se však Dusilová roku 2005 „mezi světy“, letošním albem si svůj svět našla a zjevně se v něm cítí výtečně.

Dokumentární videoklip k písni Dzdzysto

Je to svět klarinetových impresí, zdánlivě volně nahazovaných v minimalistickém duchu muzikanty Clarinet Factory, kteří vedle klasiky rádi interpretují i chytrou modernu, včetně vlastní. Nejde však o žádnou glassovskou repetitivní depresi, nýbrž o hravé uchopení velice nosného hudebního materiálu, písničkově zářivého, srozumitelného, jen zkrátka zřídka slýchaného. Pojivem různorodých vlivů a smíšených stylů je zde jazzový feeling, který bezpochyby hodně nahrávce přidává Beata Hlavenková, hrající uvolněným způsobem, jakým lze dokázat, že jazz není jen akademická nuda, jemuž se však ostatní interpreti rádi podřizují a po svém jej dotahují. Nad takto pevně spojeným stavebním materiálem se klene zpěvaččin hlas. Dobře jej známe, i z oné nechvalné (dnes už to ve srovnání lze říct i takto) Pusy, avšak ve službě tak exkluzivního a tak elegantního hudebního materiálu dostává neslýchané valéry, je citlivě tlumený, neboť komornost nahrávky to vyžaduje, přitom ale zářně jasný a radostný… Ta tam je někdejší programová rebelská zakaboněnost Dusilové. Jako by zde cítila, že k ní – snad poprvé – nemá důvod.

Clarinet Factory – Lenka Dusilová – Beata Hlavenková: Eternal Seekers
Respekt Publishing, 12 tracků / 49´27´´

Fotogalerie

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama