Připomíná, že aby chůze měla zdravotní přínos, musí mít určitou intenzitu. Měla by být svižná tak, aby se při ní dalo konverzovat jen s lehkým zadýcháním. Záleží na věku a kondici, chůzi si jako nenáročný sport mohou zvolit i lidé, kteří nikdy nesportovali, diabetici či těhotné ženy.

Chůze by měla trvat minimálně 20 minut, průměrně 40 minut každý den, alespoň však třikrát týdně. Dávku je vhodné rozdělit na dvě etapy. Chůze by měla být plynulá, to znamená dělat stejně dlouhé kroky, našlapovat na patu a chodidlo zvedat směrem ke špičce palce, hlava a trup mají být vzpřímené, ruce by měly sledovat rytmus chůze, dýchání má být hluboké.

Oblíbenou variantou je nordic walking, který zapojí do pohybu celé tělo, a je tak ještě účinnější než běžná chůze. Jestliže člověk s hmotností 90 kilogramů vydá při rázné chůzi 400 kcal za hodinu, tedy zhruba šestinu průměrného denního příjmu, při chůzi s hůlkami, pokud má správnou techniku, je tento výdej o 30 až 40 procent vyšší. Při této intenzitě svaly spalují přednostně tuk, což je optimální pro zdravé hubnutí.

Denní limit chůze si člověk může splnit i v řadě menších dávek, po návratu z dovolené je možno začít chodit do práce pěšky. Kdo jezdí veřejnou dopravou, může vystoupit o pár zastávek dřív a zbytek dojít.

Motivací k chůzi zvýší spolehlivě pes. Kdo má psa, musí s ním denně chodit na vycházky. Pro zlepšení kondice je také dobré vydat se na vycházku se zátěží, například s batohem, a vybavit se krokoměrem - člověk si stanoví cíl, kolik chce ujít, a soutěží sám se sebou.