Visací zámek is not dead. Vždyť je mu teprve 29!

Visací zámek slaví narozeniny. A protože: „dvacet devět je vám jenom jednou“ a protože loni v Lucerně prý hoši udělali ostudu, vymysleli si v Paláci Akropolis hned dva koncerty. Vyrazili jsme na první z nich, abychom se přesvědčili, jestli jsou Visáči stále známkou punku. Jsou!

Zatímco některé naše hudební „osobnosti“ se nestydí titulovat sami sebe národním bohatstvím, Visací zámek jím skutečně je. Nezaobírejme se však jejich zásluhami a raději připomeňme, že i po třiceti (pardon, devětadvaceti) letech společné existence a hektolitrech vypitých piv a rumů si neskočili po krku a dokáží napsat povedenou desku plnou vtipných, zpěvných a aktuálních textů.

Ani po tolika letech neztratil Visací zámek nadhled a sebeironii. Příkladem za všechny byl hned úvodní kousek Padesát z poslední desky Klasika: Kašleme na všechno, skoro i na ženský/ a pivo pijeme jenom plzeňský/dáme si jedno a už se nám chce chcát/takhle si to užíváme, kdy že je nám padesát.

A pánové si to opravdu užívali. Kytarista Michal Pixa pobíhal po pódiu a jako rozzlobený čert špulil na zaplněnou Akropoli jazyk.
Zpěvák Jan Haubert předváděl lekci z učebnice punku: Jak se poguje po mozkové obrně, Vlastovi Parkanové věnoval Vlastu, vynadal všem modro-knížkářům a dokonce zarecitoval Karla Jaromíra Erbena. Svatební košile ve verzi s lahváči a jointy, docela zábava. Na boku pódia je z jejich vlastní pípy neustále zásobovali zrzavou vodou. Takhle si to užívají, když je jim padesát.

Během setu se střídaly staré klasiky s novými kousky z Klasiky. Zazněly Cigára, Všechno má svůj čas, Stánek nebo „nejkomerčnější“ kousek Známka punku. Samozřejmě nemohl chybět kultovní Traktor.

Druhý kytaristaIvan Rut vytáhnul kytaru ve tvaru traktoru a Zetor se k nadšení všech v sále opět rozjel do hor orat brambor. Snad jen zvuk byl během večera paradoxně příliš potichu.

Samostatnou kapitolou a vlastně výkladní skříni Visacího zámku pak bylo „staré protestní reggae“, jak píseň nazval Haubert, Dopravní značky. Doba se sice změnila, ale tenhle politický protest je stále aktuální.

http://www.youtube.com/watch?v=vn6vt_lmomg

Když uprostřed koncertu dostal prostor písničkář Záviš, jedni se zájmem naslouchali jeho porno-folku, velká část doposud pogujícího obecenstva se ale přesunula zchladit krk.

„Dala bych si rum. Ale normální. Máte Tuzemák?“ coby malá etuda na baru nemohla být pro tento večer výmluvnější. V dnešní digitální době plné jedniček a nul je Visací zámek takovým malým zjevením a podobné akce důkazem, že všechno ještě není úplně v háji.

Díky za to a Visacímu zámku přeju přinejmenším dalších třicet (pardon, devětadvacet) úspěšných let.

Visací zámek
Host: Záviš
Praha, Palác Akropolis, 1. 12. 2011