3 tipy na romantiku českých zřícenin

karolinabranikova

Že musí mít stavba čtyři stěny a střechu, aby byla krásná? Zříceniny tuzemských hradů dokazují opak. V dnešních cestovatelských tipech se vydáme na tři hrady, jejichž zdi si pamatují pěkných pár set let a skrývají záhadná tajemství a neobjevené podzemní chodby.

Trosky

Pokud byste hledali netypičtější symbol Českého ráje, pravděpodobně skončíte i siluety hradu Trosky. Zřícenina stojící na sopečné skále a přitahuje a láká pozorovatele již od dob romantismu. Trosky byly kvůli legendě o tajemných chodbách a zavřených železných dveřích vyhlášeny nejzáhadnějším turistickým objektem u nás. 

Zřícenina ze 14. století je jedním z nejzachovalejších tuzemských hradů z tohoto období. Jeho dominantu tvoří dvě věže Baba (47 metrů) a Panna (57 metrů) a když je dobře vidět, můžete z jejich vršků dohlédnout na Jizerské hory, Krkonoše, České středohoří, ale i Prahu. Samotný hrad si můžete prohlédnout sami nebo pořádat o komentovanou prohlídku. Při návštěve  se podíváte do královského paláce s kaplí, purkrabský paláca nebo Velkou věž s s rytířskou síní v nejvyšším patře, ze které je vidět krásná část chráněného Českého ráje. 

Můžete se také přidat do dlouhé řady zvědavců, kterým nedá spát pověst o ukryté jeskynní chodbě, staré studni a ukrytém pokladu. Hledali ji prakticky všichni obyvatelé hradu včetně Václava IV., ale třeba budete mít právě vy stěstí. Hrad je otevřen od května do října, a to včetně pondělků. 

Hazmburk

Zřícenina patří do Českého středohoří tak dlouho, že už se zapomnělo, kdy a kým byl vlastně postaven. Kroniky ovšem s jistotu tvrdí, že od 14. století patřil rodině Zajíců a jeho prvním oficiálním majitelem byl Zbyněk Zajíc Zámořský, přítel a nejvyšší královský číšník Karla IV. 

Zřícenina gotického hradu Hazmburk stojí na stejnojmenném vrchu a je chráněnou kulturní památkou. Konkuruje nedalekému Řípu a později si ho oblíbil hlavně nenapravitelný romantik Karel Hynek Mácha nebo Svatopluk Čech. Na Máchových kresbách jsou tak zvečněny věže Černá ( 25 metrů) a Bílá ( 26 metrů)postavené z tmavého čediče a světlého pískovce. 

I Hazmburk samozřejmě skrývá svá tajemství. Pod hradem jsou údajně vytesány podzemní místnosti a zazděné tajé chodby, které ho údajně propojovaly s nedalekými hrady Košťálovem a Budyní. V podzemí by se také měly skrávat sudy vína, poklad nebo poklad vojska Napoleona Bonaparte. 

Ke zřícenině se nejlépe dostanete z obce Klepý a od parkoviště vás až k vrchu povede žlutá a červená značka. Stoupat budete asi dva a půl kilometru po severním svahu kopce a pozor byste si měli dát hlavně na balvanovitý úsek, na kterém se občas rády vyhřívají zmyje. 

Choustník

Zachovalá zřícenina hradu Choustník leží asi dvacet kilometrů od města Tábor na stejnojmenném kopci. Vrch je necelých 700 metrů vysoký a skalnatým terénem se na jeho špičku dostanete za necelých dvacet minut. Jeho vznik se datuje k roku 1262 a jeho příběh vás bude zajímat hlavně v případě, že jste si někdy prožili trochu zakázané lásky po shakespearovsku i přes protesty vašich rodin.

Podle pověsti utekla dcera jihočeského vladyky s chudým pážetem a otec ji proklel. Pak se trochu uklidnil a v přestrojení za straého pocestného se vydak dcerku hledat. To se mu ale nedařilo a na vyčerpaný zaklepal na dveře tvrze, aby poprosil o vodu. K překvapení mu otevřela právě jeho dcera a když muž zjistil, že je jeho díte šťastně vdané, odmaskoval se a sundal si umělé vousy. A tak vzniklo podle legendy i jméno celého hradu – Voustník se postupem času a komolení změnil na Choustník. Méně romantická historka říká, že hrad své jméno získal podle křovím (chustem) porostlým kopcem. No, radši budeme věřir první báchorce. 

Choustník má ale i jiné zajímavost. Je to totiž jediný dvouhrad v Čechách. Dva bratři si hrad nechali postavit jako rodinný domek s vlastním obytným palácem. Sdíleli spolu jen obranné hradby, ale v roce 1322 vyměnili všechn svůj majetek s rodem Rožemberků a výměnou získali Chlumec nad Cidlinou a Hradiště. Dominantou celého hradu je věž, které je dnes přístupná jako rozhledna. 

Věž hradu Choustník. Foto: web obce