Štítek Reklama
20. 10.2015

Výlety za ostrými hranami: Projděte se kubistickou Prahou

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Jen v málokteré zemi si kubismus vysloužil takový obdiv jako v Čechách. Styl plný geometrických linií a ostrých rysů uchvátil tuzemské architekty začátku minulého století a jejich pomníky v podobě vil a obecních domů jsou rozesety po celé republice. Vydejte se s námi na nenáročnou procházku Prahou, která hrdě nosí některé největší kubistické skvosty své doby.

Kubistická kavárna Grand Café Orient

Jednou z nejznámějších kubistických staveb u nás je Dům U Černé Matky Boží na pražském Ovocném trhu. Rohový dům architekta Josefa Gočára z počátku 20. století je výjimečný nejen ostře řezanou kubistickou fasádou, ale také tím, co skrývá uvnitř. Interiér totiž patří Grand Café Orient, jedinečné kavárně, která se do posledního detailu nese v duchu art deco a kubistických linií.
 
Jedná se zároveň o jedniný ryze kubistický podnik svého druhu na světě. I přesto, že byla ve dvacátých letech minulého století zrušena kvůli své nemodernosti, navrátila do prvního patra se vší slávou a i dnes láká domácí i zahraniční návštěvníky svou osobitou atmosférou. V přízemí zároveň sídlí Muzeum českého kubismu se stálou expozicí vybraných kubistických kousků v užitém umění. 
 
Dům U Černé Matky Boží najdete na rohu Ovocného trhu a Celetné ulice nedaleko Prašné brány na Starém Městě. 
 
Interiér Grand Café Orient. Zdroj: Web kavárny
 

Kubistický ráj pod Vyšehradem

Impozantní přehlídku kubistických staveb naleznete také na úpatí slavné pražské skály Vyšehrad. Na Rašínově nábřeží stojí hned dvě vily z vrcholné éry tohoto ostrého uměleckého a architektonického stylu. Ve směru od železničního mostu k Podolí nejprve narážíme na tzv. Kovařicovu vilu architektů Josefa Chochola a Josefa Kovařoviče v ulici Libušina. 

Kubismu-chtivého kolemjdoucího zaujme už hranatá vstupní brána a nádherná zahrada, která kopíruje dokonalost tvarů samotné stavby. Dvoupatrová vila s výhledem na Vltavu vás upoutá krystalickými tvary fasády a oken. Dříve sloužila pro účely mateřské školy a dnes plní funkci sídla soukromé firmy. Dovnitř se tedy bohužel nepodíváte, ale i pohled zvenčí stojí za to. 

Vila na Rašínově nábřeží. Zdroj: slavnestavby.cz

Na další Chocholův počin narazíte po pár minutách chůze po Rašínově nábřeží. Na stavbě rodinného domu Františka Hodka, bratří Bayerů a Antonína Bellady z roku 1913 se podepsala ruka kubismu stejně silně jako na předchozí vile. Jednotlivé trakty josu barevně odlišeny, ale kochat se můžete jen zvenčí. Vnitřek opět patří soukromínkům. 

Dům Diamant

Příznačné jméno nese stavba na nároží pražských ulic Spálená a Lazarská, jejímž (pravděpodobným) architektem je Emil Králíček. Dům Diamant vznikl mezi lety 1912 a 1913. Majitelem domu byl malíř, diplomat a spisovatel Adolf Hoffmeister a během více než sta let existence dům vystřídal hned několik majitelů. Dnes tu sídlí Galerie Spolku výtvarných umělců (S.V.U.) Mánes a banka. Až budete někdy vystupovat na známém tramvajovém uzlu Lazarská, nezapomeňte se podívat nahoru směrem ke zdobené fasádě Diamantu posetého sochami a kubistickými reliéfy. 
 
Dům Diamat. Zdroj: Praga-magica.blog.cz

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama