Štítek Reklama
30. 11.2010

Well Well Well, Duffy kopíruje sama sebe

  • Článek
Více článků jako tento
Motiv detailu novinky

Očekávaná novinka Endlessly welšské zpěvačky Duffy nemá zrovna šťastnou startovní pozici. Po opěvovaném debutu Rockferry na něj i na talentovanou dívku upírá slechy takřka celý hudební svět. Endlessly ale bohužel nenabízí nic jiného než technicky dokonalou variaci na Rockferry. Škoda.

Křehká blondýnka s nezaměnitelným hlasem Duffy spojila na novince své síly s legendárním Albertem Hammondem, autorem hitů jako When I Need You nebo The Air That I Breathe. Duffy nejenže svěřila do jeho rukou produkci, ale v podstatě celou desku. Napsali ji totiž půl na půl. Společné dítko čítá deset tracků s celkovou stopáží jen něco přes půl hodinky. Délka by neměla vadit, konec konců méně je mnohdy více. A v případě Duffy, která stále jede na soulové retro vlně, by to mohlo platit dvojnásob.

Duffy si možná uvědomuje, že krátká stopáž je pro její novinku vysvobození z pekel, které by nutně následovalo, kdyby na desku přidala ještě jednu dvě skladby navíc. Nic proti retru, které už teď sice nefrčí jako v roce 2008, kdy na něm osobitá Welšanka postavila kariéru, ale čeho je moc, toho je příliš. Zvláště v případě, kdy Duffy nejen neustala v kopírování počinů legendárního vydavatelství Motown, ale nyní už vykrádá i sama sebe.

Příliš vysoko i na Duffy
Jako pilotní singl nasadila Duffy Well Well Well, skladbu typově podobnou známé Mercy (poslechněte si). Co na tom, že dostala rytmickou linku od hiphopových The Roots, když ji  zabíjí výšky vlezlého ústředního popěvku.


Proti dalším dynamickým kouskům s vtipem a energií (především skvělá My Boy - poslechněte si) nasazuje Duffy do boje stejný počet balad, které se ruku v ruce se soulovým duchem táhnou jako žvýkačka. Přestože v nich protagonistka hlasově exceluje (Too Hurt to Dance) a zvukově jsou dotažené do puntíku, nejde o nic, z čeho by si člověk sedl před přehrávačem na zadek. Tohle už tu přeci všechno v různých variacích bylo. Pokud jde o retro vlnu, dnešní mainstream mnohem lépe pobaví třeba Katy Perry, která má daleko větší nadhled, anebo Amy Winehouse se špinavým hlasem a nekonečnými causami kolem.

Duffy se oproti oběma jmenovaným bere příliš vážně, cítit je to především v baladě Too Hurt To Dance (poslechněte si), kterou emocionálně přehrává. Jiné pomalé kousky ale dokáže prodat díky sofistikované kompozici a smyčcové lince (Hard For the Heart) či efektním zadním vokálům (Don´t Forsake Me). Zajímavá je také kytara v druhém singlu Endlessly; skladba díky ní sice ztrácí všudypřítomný retro nádech, ale i tak dost uspává.

V rytmických kouscích naopak Duffy dokáže talent rozvinout o trochu lépe. Díky rošťáckému nádechu Lovestruck (poslechněte si) a skvělé Girl (poslechněte si) společně se zmíněnou My Boy dostává album alespoň v krátkých pasážích pozitivně taneční ráz. Celkově si tím ale body nevylepší. Jmenované taneční kousky by obstály samy za sebe, v rámci Endlessly se Duffy - Endlesslyale utopí v nudě balad.

Je škoda, že Duffy by svůj talent ráda rozvíjela v žánru, v němž už to nepůjde. Jak dlouho bude její fanoušky bavit tahle imitace starého dobrého černošského soulu?

Duffy - Endlessly
Vydavatelství: Universal Music
Celkový čas: 33:52
Seznam skladeb: My Boy, Too Hurt To Dance, Keeping My Baby, Well Well Well, Don't Forsake Me, Endlessly, Breath Away, Lovestruck, Girl, Hard For The Heart

Mohlo by tě také zajímat

  • Článek
YouRadio

Začni poslouchat, co tě baví

iStyle
Štítek Reklama