Jak smyčce a dechy oživily Obří broskev

Marek-Bartos

Poslední koncert turné Do Děčína pražsko-českolipské kapely Obří broskev potvrdil její vstup na českou hudební scénu. Zjevila se na ní zdánlivě znenadání s druhou deskou Potápěči. Kritika si tuhle nahrávku oblíbila a lidé, světe, div se, o kapelu najednou jeví zájem. Že tu vzniklo něco slibného, platilo již před čtvrtečním koncertem v pražské Akropoli. Ale až ten načrtl, jak by budoucnost Broskve mohla vypadat.

Je nesporné, že zpěvák, kytarista a skladatel Canny hraje se svou skupinou inteligentní a v domácích poměrech neotřelou hudbu. Jak dokázalo téměř dvouhodinové vystoupení, skupina pracuje i s osobitým výrazem a odvahou při experimentování s vícero žánry, jako jsou – vedle poetického popu, ze kterého vychází – jazz, ambient nebo rock. Přes tvůrčí hravost se ale ani Obří broskev místy nevyhne fádnosti a jednotvárnosti, především v kytarových pasážích.

Řešení těchto nedostatků ale včera nabídli sami muzikanti. Skladby jako Hlavně že jí, Divoká nebo Ukolébavku nově zaranžovali tak, aby vyhovovaly posílené dechové sekci (klarinet, saxofon, trumpeta) a smyčcovému doprovodu. Nové nástroje zesílily výsledný zvuk a zvýšily jeho bohatost. Posluchač se tak najednou neubránil dojmu, že právě v této – a v žádné jiné – podobě by měla Broskev vystupovat. V závěru zazněl i odlehčený hit Do Děčína.

Vedle nevšedního aranžmá se o nadprůměrný live zážitek zasloužila i čistá a nadšená hra muzikantů. Dobrý dojem tak trochu kazila jen překvapivě nízká návštěva. I ta ale dokázala skupině Obří broskev vytvořit velice příjemnou atmosféru.

Obří broskev: turné Do Děčína
15. ledna  2009, Praha, Palác Akropolis