Recenze: Divadelní Amadeus vás nenechá chladnými
Divadelní inscenace slavného filmu Miloše Formana vás nadchne, i když divadlo dvakrát nemusíte, a nebudete v ději ztraceni, ani když jste oscarový snímek neviděli. A to se vyplatí!
Hlavní zápletka filmu i hry se točí kolem vyprávění italského hudebního skladatele Antonia Salieriho, kterak chtěl připravit o slávu nejslavnějšího skladatele všech dob, Wolfganga Amadea Mozarta. To se mu sice do jisté míry povedlo – nebo si to alespoň ještě nějakou dobu myslel, jak ovšem sám na konci svého života konstatoval, stihl ho trest největší.
Celá Evropa mu ve své době ležela u nohou, jeho relativní sláva s ním ale odešla, jakmile z tohoto světa odešel on sám. Zatímco Mozart jako by ani nikdy neumřel.
Po zhlédnutí divadelního představení, jehož režisérem je Martin Čičvák, vám možná bude rozum stát nad tím, jaktože není obrovský talent Ondřeje Brouska mladšího (v roli Mozarta) více vidět (a slyšet). A to nejen z hereckého, ale i hudebního hlediska.
Herec totiž naprosto bravurně ovládá hru na klavír, místy to budilo až dojem, že před vámi sedí sám Mozart, jehož geniální ruce zahrají na klávesy snad všechno. Svým hereckým výkonem vás dostane i Jiří Dvořák, který se zhostil druhé hlavní role onoho nepřejícího skladatele Salieriho.
Hra je sympatická už jen tím, že se – podobně jako film – vůbec nesnaží udělat z Mozarta nějakého správného génia bez chyb. Ba naopak.
Je to sprosťák, pijan, tak trochu proutník a vůbec podivín všech podivínů, který je hudbě absolutně oddán, a to, že jeho tvorba nemá úspěch, nemá na kvalitu jeho skladeb vůbec vliv. Zajímavě je využitá i scéna, kdy část děje probíhá rovnou na balkóně, velice blízko k obecenstvu.
A ještě jedno velké plus – ve hře bylo osekáno několik momentů, které zbytečně brzdily film. Vinohradské divadlo bude Amadea hrát ještě několikrát, a pokud nemáte večery nic na programu, pak si tuto podívanou rozhodně nenechte ujít, protože vidět Mozartův život v takovéto podobě je skutečně nevšední zážitek.