Dobrých sólových zpěvaček je v Česku jako šafránu. Mimo hlasových kvalit o jejich úspěchu rozhoduje i osobitý styl, který obstojí před konkurencí. Dívka, která by v budoucnu mohla do hudební scény promluvit, má před sebou teprve maturitu. I tak si už pro sebe stačila napsat autorský debut Shubidu, tyká si s jazzovým baskytaristou Fernandem Saundersem a doprovází Marii Rottrovou na turné. Seznamte se s Elis.
V hudbě se prý našla a tři čtvrtě věcí na reggae soulové album napsala pod lavicí. Ačkoliv se Eliška Mrázová „prosadila“ díky skladbě Depressing Valentine´s, s úsměvem o sobě mluví jako o optimistce. Devatenáctiletá blondýnka obdivuje humor Charlieho Chaplina a její zmíněný debut tedy také není žádná depka. Elis si hraje se styly a nebojí se nasadit retro jak poleno, aby ho vzápětí změnila na současnou kytarovku. Jejímu zpěvu přitom dominuje zdařilý americký feeling.
V roce 2011 se Elis radovala z druhého místa v mezinárodní pěvecké soutěži Zlatá loutna. O dva roky později se blýskla třetím místem v americko-britské hitparádě Beat100 za skladbu Letter To Mum, kterou inspiroval skutečný dopis z koncentračního tábora, a letos v lednu se v tomto žebříčku posunula o příčku výš s písní Shubidu. Mimo to napsala skladbu Markétě Konvičkové, z níž nakonec vzešel jejich společný duet Bye, Bye!, a se Saundersem (spolupracoval například s Lou Reedem) po boku se představila na Colours of Ostrava.
Navzdory svému věku má okatá slečna v životě jasno a ví, že pro úspěch musí něco udělat. Po ukončení střední školy se chce věnovat studiu skladby na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Díky jejímu chrpaláku ji dobře poznáte a pokud neusne na vavřínech, můžeme se těšit na výraznou interpretku. .
Omlouváme se, ale něco se porouchalo. Prosím obnovte okno prohlížeče.