Životní příběh patrně nejpopulárnější zpěvačky českého hudebního nebe se začal psát ve středočeských Otvovicích v polovině 60. let. Ještě pod svým rodným jménem Hana Zaňáková navštěvovala místní lidovou školu umění a vyučila se krejčovou.
Po krátkém působení ve skupinách Vitacit, Arakain a Rock-Automat ji vzal pod svá křídla producent Petr Hannig, přejmenoval ji na Lucii Bílou a napsal pro ni první hity Neposlušné tenisky a Horší než kluk. Strmě začala Luciina hvězda stoupat po listopadu 1989. Provokovala zažité normy nespoutanými songy (Láska je láska) a ještě nespoutanějším projevem. Také zazářila v tehdy ještě okrajovém žánru, muzikálu. Nejslavnějším „devadesátkovým“ muzikálem, ve kterém jsme mohli Lucii vidět, byl Dracula. Za svůj dosud největší úspěch považuje Lucie dvě vystoupení na hudebním festivalu Pražské jaro v roce 1998.
Zčásti může Lucie Bílá vděčit za svůj mimořádný úspěch dvorním autorům, textařce Gábině Osvaldové a skladateli Ondřeji Soukupovi. Právě z jejich dílny pochází největší hity jako Láska je láska, Esemes, Vokurky nebo Most přes minulost.
Lucie však není pouze zpěvačka. Hrála ve filmech Král Ubu (1996), Čas dluhů (1998) a v populární pohádce Princezna ze mlejna (1994). Spolu s dlouholetým partnerem Petrem Kratochvílem vlastnila divadlo Ta Fantastika, které také považuje za svou domovskou scénu a kde dominovala v muzikálech Láska je láska a Němcová.
V průběhu kariéry získala mnohá ocenění. Za všechna jmenujme deset Českých Slavíků a šest cen Akademie populární hudby. Je dvakrát rozvedená, vychovává syna Filipa Kratochvíla, kterého má s producentem Petrem Kratochvílem.
Omlouváme se, ale něco se porouchalo. Prosím obnovte okno prohlížeče.