Pražsko-táborská skupina Please The Trees kytaristy a textaře Václava Havelky alias SelfBrushe není na české klubové scéně žádnou začátečnicí. Koncem dubna 2010 pokřtila na povedeném koncertě v nabité Malostranské besedě druhé album Inlakesh (v řečí Mayů "ty jsi mé druhé já") a jen několik týdnů před tím absolvovala turné po amerických klubech (deník si přečtěte tady). I proto jsme se rozhodli, že tuhle na české poměry netradiční kapelu zařadíme do našeho Fokusu. Třeba si ji oblíbíte i vy.
Anglicky otextovaná hudba kapely Please The Trees, která už od svých počátků docela sympaticky zdůrazňuje, že by se ráda prosadila i před zahraničním publikem, by se mohla líbit těm, kteří mají rádi písničkářství v kombinaci s alternativním (indie) rockem a nádechem country.
Ve skladbách Václava Havelky je cítit vliv chicagských Wilco ("inlakeshský" duet s Veronikou Buriánkovou je svou atmosférou i komorním pojetím, které v nevelkých prostorách Malostranské besedy velmi hezky vyniklo, podobný společné skladbě You and I frontmana Wilca Jeffa Tweedyho a zpěvačky Feist - poslechněte si), ale i dalších zaoceánských indie rockových a folkrockových kapel a písničkářů.
Na MySpace profilu v kolonce "vlivy" uvádí skupina zvuk, hluk, ticho, les, voda, moře, nebe, světlo a láska. Inspiraci souzněním mezi lidmi navzájem i mezi lidmi a přírodou zdůrazňuje Václav Havelka hlavně v souvislosti s druhým albem, které je v porovnání s debutem Lion Prayer (podívejte se na klip ke skladbě Wrong Along) na jednu stranu písničkovější, akustičtější a hloubavější, na druhé - možná trochu paradoxně - postavené na nekonkrétních zvucích a zvukových plochách.
.
Omlouváme se, ale něco se porouchalo. Prosím obnovte okno prohlížeče.