7 nejodpornějších mučících technik v historii: Natahování, stahování a lámání kostí bylo v módě
Naši předkové byli velmi kreativní, když přišlo na mučení lidí. Nejenže zabíjeli nevinné, ale vymýšleli si pro ně různé techniky, po kterých si oběti vážně přáli zemřít. I těm nejsilnějším z vás bude běhat mráz po zádech!
- Kacířská vidlice
Kacířská vidlice byla oboustranná. Na každé straně měla dva hroty. Tento mučicí nástroj se pevně přivázal oběti na krk. Jedna strana vidlice se dotýkala hrudní kosti a druhá podbradku. Člověk byl nucen neustále držet hlavu nakloněnou, aby se do něj vidlice nezapíchli. Oběť se tedy nemohla slovně nijak bránit. Byla tímto doslova umlčena. Nástroj se používal zejména na čarodějnice a kacíře.
- Sicilský býk
Velký mosazný býk se stal rychle postrachem lidu. Oběť byla nastrkána otvorem do břicha zvířete. Poté se poklop zavřel. Mučitelé rozdělali oheň pod sochou. Mosaz se rychle nahřívala. Barva býka se změnila na žlutou. Oběť se upekla za živa, ale než se to stalo, hrozně moc trpěla.
- Španělská bota
Španělská bota je šroubový lis, který je speciálně upraven na lidskou holeň. Z vnitřních stran jsou umístěny bodce a hroty. Mučicí nástroj fungoval tak, že se nasadil na nohy oběti a mučitelé postupně botu utahovali. Většina z mučených zemřela. Pokud španělskou botu někteří silní jedinci přežili, měli trvalé následky. Pohmožděné nohy, poranění bérce, deformace kůže nebo zlámané kosti.
- Krysa
Mučení krysou bylo ve středověku jednou z nejtypičtějších brutálních technik. Na břicho oběti byla dána nádoba. Dovnitř mučitelé nacpali myš. Nádobu postupně ohřívali. Myš běhala po břichu oběti a hledala východ. Jediným východiskem pro ni byla měkká kůže člověka. Jakmile se krysa dostala dovnitř, oběť zemřela.
- Skřipec
Natahování na skřipec byl velmi oblíbený způsob mučení. Oběť byla přivázána na speciálně vytvořený žebřík. Ruce a nohy měla přivázané za lana. Mučitele za ně tahali. Přivázaná osoba mohla být roztažená až o padesát centimetrů. Zabrat dostávaly především klouby, které byly vytahovány z jamek. Při povolování většinou nezapadly do správného místa. Přeživší tedy byli do smrti indisponováni.
- Jidášova kolébka
Jidášova kolébka byla velmi bolestivou záležitostí. Mučitelé sestavili menší pyramidu. Její vrcholek byl zaveden do konečníku a osoba na něm musela sedět. Oběti měli svázané obě nohy. Sebemenší pohyb pro ně znamenal obrovskou bolest.
- Stahování z kůže
Nejzvrácenějším způsobem mučení bylo stahování člověka z kůže za živa. Lidé byli namočeni do vroucí vody. Mučitelé začínali s touto technikou vždy u obličeje. Oběť vydržela naživu maximálně do pasu. Někteří umírali již při začátku mučení.