Fast Food Orchestra naservírovala své album Urban Menu zaplněnému Roxy


FFO se po návratu z evropského turné, na které je pozvali newyorští The Toasters, poprvé představili pražskému publiku při samostatném koncertu v klubu Roxy, a to doslova v plné síle. Všichni hráči své nástroje ovládají senzačně, je z nich cítit vyhranost, také už se na scéně pohybují bez mála deset let. Hrálo se už dvě hodiny, ale lidi ani kapela rozhodně nejevili známky únavy, ten koncert měl neuvěřitelnou gradaci a energii.

Brány klubu se 9. října 2008 otevřely už v sedm hodin, přičemž koncert samotný začínal kolem půl deváté. Přesný začátek avizovaný nebyl, což myslím nakonec nikomu nevadilo, aspoň měl každý čas na patřičné občerstvení. Klub se pozvolna zaplňoval, převážně mladými lidmi, u kterých obliba ska a jemu podobných žánrů stále stoupá, a tenhle slušně navštívený koncert přední české ska kapely to jasně dokazuje. U samostatných koncertů je výhodou, že je předem pečlivě nazvučeno a naladěno, takže kapela jen ve správné chvíli vyběhne na pódium a spustí.

Naplno hned od začátku
Kdo si maloval klidnější začátek a nějaké “zahřívací“ songy měl smůlu, začalo se pěkně zostra skapunkovou věcí It´s not my fault z nové desky. Trochu opařené publikum se vzpamatovalo při druhém songu Maňana a naplno se začalo tančit v rytmu ska s příchodem toastera Dr.Karyho a známého hitu Ragga Train.

Skvělý playlist, skvělý zvuk
Je třeba vyzdvihnout skvělý zvuk. Na ska koncertech, kde se většinou střídá několik kapel a zvučí se mezi vystoupeními, zvuk takové úrovně zpravidla neslyšíme. FFO měli výborně sestavený playlist, nové věci se střídaly se staršími, což publikum hlasitě oceňovalo, dokonce došlo i na oblíbený Virus, a při výborném My home zpívalo celé Roxy. Tahle věc se protáhla, protože při ní došlo na představování kapely a sóla.

Poslechněte si My home

FFO si rádi do svých písní půjčují různé známé motivy, tentokrát fakt překvapili: aby se v Roxy pařilo na Hajný je lesa pán, to se ještě, myslím, nestalo. V poslední písničce došlo na už tradiční věc, kdy kapela včetně publika sedne na bobek a po postupné gradaci všichni vyskočí a paří. Při takovém počtu lidí je to doslova výbuch energie a skvělý zážitek.

V tom je velká síla a důvod stoupající obliby ska koncertů: kapela postupně splývá s publikem, všichni tančí a skvěle se baví, jen někdo u toho drží fidlátka.

Témata: