Pet Shop Boys: 9 písniček, které máme rádi

Hana-Slivova

Na začátku všeho byla krátká zpráva: 13. srpna přijedou do Prahy po pěti letech Pet Shop Boys. Pokračovalo to nadšenými emaily mezi šéfredaktory několika hudebních médií a skončilo netradičním společným článkem o jejich nejoblíbenějších skladbách. Máme rádi spolupráci, a tak článek vychází současně na webech Koule.cz, musicserver.cz a v tabletovém Headlineru. A těšíme se, že se na Pet Shop Boys všichni potkáme.

Hana Slívová, Koule.cz

Being Boring
(Behaviour, 1990)

Z debat o Pet Shop Boys vychází Being Boring jako jedna z nejoblíbenějších skladeb vůbec, a mezi její fanoušky (stejně jako mezi fanoušky desky Behaviour) patřím i já. Being Boring je jako soundtrack a ilustrace osobní historie; jestli nějaký text dokáže v pěti minutách pojmenovat celou jednu životní etapu, pak je to právě ten. Neil Tennant ho napsal jako vzpomínku na nejlepšího kamaráda z dob dospívání v Newcastelu Chrise Dowella, jenž zemřel na AIDS, a název skladby odkazuje k eseji spisovatelky Zeldy Fitzgeraldové, manželky Francise S. Fitzgeralda. Stojí v něm mimo jiné: Odmítala nudu, protože sama nebyla nudná.
Písnička je založená na jednoduchém beatu, funky kytaře a melancholickém zvuku syntézátorů a Pet Shop Boys tu poprvé použili půltónový posun z mollové sloky do durového refrénu. Being Boring je tak kromě příběhu přitažlivá i proto, že zní výrazně jinak než ostatní skladby PSB.

Leaving
(Elysium, 2012)

Esenciální Pet Shop Boys. Klid. Synthpop, který ani v roce 2014 nepůsobí demodé. Civilní výraz zpěváka Neila Tennanta bez špetky hysterie a patosu jako dokonalý kontrast k tematické i zvukové melancholii. Text o odcházející lásce (ať už ve významu rozchodu nebo smrti) our love is dead/but the dead are still alive/in memory and thought/and the context they provide sice není radostný, ale je smířlivý a dává naději. Nepřestávám se usmívat u vazby to provide context; nenapadá mě žádný další hudebník, který by ji – se stejnou profesorskou samozřejmostí – dovedl použít v písničce o emocích.

Love Is a Bourgeois Construct
(Electric, 2013)

Pouhý rok od sebe dělí dvě stejně hezké tváře Pet Shop Boys – výrazně melancholické Elysium a „disko pro dospělé“ Electric. Velkolepou písničku Love Is a Bourgeoise Construct jmenoval magazín Guardian čtvrtou nejlepší skladbou roku 2013. U mě vede díky nadhledu a ironii, balancování na hraně kýče (klidný hlas vypravěče od vedle versus beaty, které pouští trenéři ve fitku při spinningu) a samozřejmě díky textu plnému reálií: When you walked out you did me a favour/It’s absolutely clear to me/that love is a bourgeois construct/just like they said at university. Love song, u kterého se nebrečí, deska, se kterou se skvěle běhá.

Honza Balušek, musicserver.cz

Jealousy
(Behaviour, 1990)

Jealousy má v historii Pet Shop Boys unikátní postavení – je to totiž úplně první píseň, kterou gentleman a homeless společně napsali. Stalo se tak už v roce 1982, ale finální verze se jí dostalo až o osm let později na desce Behaviour, již uzavírá. Ve své podstatě jednoduchá skladba o žárlivosti (kdo kdy neslyšel „Where’ve you been? Who’ve you seen? You didn’t phone when you said you would…“) získala na síle velkým orchestrálním aranžmá a typickým, zdánlivě chladným Tennatovým zpěvem, který ale v hloubi bouří emocemi. Písničku dvojice oprášila i pro turné Pandemonium před několika lety, kdy ji dvojice dechberoucích tanečníků obohatila o další rozměr.

Vocal
(Electric, 2013)

Loňská výrazně elektronická a taneční deska Electric přinesla mimo jiné i vzpomínku na raveovou scénu osmdesátých a devadesátých let v podobě rozsáhlé skladby Vocal, kterou skupina posléze i začala uzavírat své koncertní sety. Mírná, pro PSB tak typická melancholie, se prolíná s naprostou euforií, které dohromady dokazují, že i taneční hudba dokáže přenášet emoce. Když je v ní samozřejmě nějaký ten vocal… Snad žádná jiná nahrávka PSB nedává jasněji najevo, jak je krásné, když hudba lidi spojuje: „It’s in the music , it’s in the song, and the feeling of the warmth around us all is so strong.“

Decadence
(b-strana singlu Liberation, 1994)

Písnička Decadence je z diskografie Pet Shop Boys snad nejoblíbenější skladbou mé ženy. Dodnes si pamatuju její úžas nad odpovědí na otázku, ze které desky je to singl: nejenže to singl nebyl, ale není ani na žádném albu – v době své největší skladatelské potence Tennant s Lowem podobné perly klidně rozsévali na béčka. Pravda je, že na komerčním majstrštyku Very, jenž obsahoval třeba i hit Go West, by tato nádherná balada, ještě silnější v unplugged verzi, úplně nezapadla. Pet Shop Boys tím mimo jiné dokázali, že pro prospěch celku dokáží klidně obětovat i takto krásnou písničku.  

Jarda Konáš, Headliner 

Heart
(Actually, 1987)

Bylo mi asi dvacet, když jsem se přes Corbijnův Control dostal k New Order a následně propadl kouzlu britské new wave a soudobého synthpopu. Sjížděl jsem tou dobou snad všechno, co se dalo, ale zároveň jen máloco si nechal v přehrávači na cesty. Heart byla jedna z těch skladeb. Hravá melodie s jasně čitelným textem, navíc oboje přesně koresponduje s tématem – takhle nějak jsem se fakt cítil, když jsem se dvořil nějaké spolužačce na vejšce. Vynikající klip, kde Ian Mckellen hraje strašného zámeckého upířího pána, je třešničkou na dortu.

I’m With Stupid
(Fundamental, 2006)

O to větší překvapení pro mě bylo, že i po dvaceti letech od Heart dokázali přijít s tak charakteristickou peckou. I’m With Stupid je singl, který zněl aktuálně a dostal se ke mně snad z vysílání německé Vivy, ale zároveň to byli staří dobří Pet Shop Boys se vším všudy a plným zvukem. Má vynikající video, v němž hrají Lucas a Wailliams z Little Britain. Baví od prvního záběru, odkazují k éře alba Very a na konci je vtipná pointa, kterou by byla škoda prozradit. Podívejte se sami.

West End Girls
(singl, 1984)

Tady není co řešit, úplně první skladba, se kterou Pet Shop Boys prorazili. Zaujal mě promptní úspěch v amerických klubech, to je u britských interpretů spíš výjimka. Oslím můstkem se dostávám k mému prvnímu příspěvku a slabosti pro new wave. West End Girls je synergie tehdejších vjemů a hudebních trendů, navíc podtržená faktem, že Tennant s Lowem se soustředili na píseň v ryzí podobě a neřešili image. Když mám náladu, pouštím internetové rádio Underground 80’s na Soma FM. Hrají tam nonstop angloamerický synthpop a new wave. Právě West End Girls je jedním z pilířů rotace. Naprosto po právu. 

Témata:,