Recenze Colours of Ostrava: Rudimental skákali na pódiu, ale marně

Zázraky se dějí i nad Ostravou. Ohlašovaná bouřka se Dolním Vítkovicím vyhla a na plochu areálu spadly jedině kapky z děl hasičských vozů. Na hlavním pódiu tak mohli bavit publikum newyorští rockeři Augustines a dvojice elektronických projektů Rudimental a Clean Bandit.

Sobotní večer nabídl nejaktuálnější a nejpopulárnější interprety z letošního line-upu. Rudimental a Clean Bandit jsou díky svým hitům vyhledávanými interprety loňských a letošních festivalů a při pohledu do prvních řad bylo zřejmé, že oblíbenosti se těší zejména u mladšího publika. Jak se ale ukázalo, jejich show je poměrně prvoplánová a díky malým trikům skrývá nedostatky, které nejsou na první pohled patrné.

Rudimental skákají po pódiu a tváří se, že lepší večírek, navíc hraný živě, nikdy nezažijete. Při malém výpadku jednoho z nástrojů si v hlukové skrumáži, kde mají stále své místo také nahrané podklady, ale ničeho nevšimnete. Podobně tomu je u Clean Bandit, kterých je sice polovina, jejich zvuk je ale stejně bohatý. Když spadnou housle a technik je musí rychle opravit, krátkou mezeru zamaskuje Neil Amin-Smith několika kroutivými tanečky. Ve srovnání tohoto houslisty s jiným hudebníkem, který ten samý den vystoupil na festivalu, Owenem Pallettem, dostává člen Clean Bandit na frak.

Samozřejmě každý z muzikantů dělá jiný styl hudby a s odlišným přístupem, ale zatímco Amin-Smithova hra přináší více zážitků pouze dívčímu publiku, Pallett se snaží každou vteřinou dokázat, kolik talentu v něm třímá. Pomocí padů a kombinované hry na housle a klávesy je schopen odehrát celou skladbu sám, Amin-Smith naopak sotva odzpívá part v jedné písni. Zde se ukazuje, jak je pop pomíjivý a zanechává často v lidech pouhé instantní zážitky. Nemusíme obhajovat Owenovu tvorbu jako vyšší formu umění, přeci jen je ale z její živé prezentace cítit více pokory, emocí a ve výsledku také zábavy. Na výsledku se nějak zásadně nepodepíše ani fakt, že set odehrál na vypůjčené nástroje.

Velmi příjemný zážitek večer zanechali v divácích také Vessels. Oděni do barevných trik nastoupili na pódium Electronic stage, kam se se všemi svými nástroji sotva naskládali. A stejně jak bylo těsno na pódiu, zaplnil se i prostor v hledišti. Během gradovaných skladeb, kdy dokázali posluchače až třikrát napnout s ukončením, vytvořili v sále takové taneční inferno, že by mohli být skvělou reklamou na pivo. Po posledním tónu by půllitr vypil i zapřísáhlý abstinent, jakou radost koncertem leedští hudebníci vytvořili.

Oproti tomu na hlavním pódiu vyhrávali masám notoricky známé melodie Waiting All Night a později Rather Be. Právě v písni Rather Be se zpívá o místě, kde byste raději byli. Pro mnohé lepšího místa nebylo a večer si užívali naplno. V rámci intencí hudebního žánru nabízejí Rudimental a Clean Bandit slušnou porci zábavy, bohužel ani v jednom případě se nejedná o dokonalé události. Ani nadhled, ani přidaná vizuální hodnota, bohužel ani ta hudební, přestože pěvecké výkony zejména hlavní vokalistky Clean Bandit byly výborné, ve výsledku nedokázaly přesvědčit. Pokud nahlédneme na vystoupení s odstupem, spousta věcí by se v nich dala změnit. Svět ale může být v našich očích někdy trochu jednodušší. A raději si poslechneme akutální skupinu než pětkrát zrecyklované interprety.