5 nejlepších filmů podle knižní předlohy

David Šohaj

Velké filmové adaptace na motivy kvalitních (nebo alespoň zatraceně úspěšných) knih tady s námi byly vlastně od počátku zábavního průmyslu. Názory na ně se mezi diváky liší. Jedni si je spokojeně vychutnávají a jsou rádi, že byli ušetřeni povinnosti cokoli číst, jiní mají knižní zkušenost už dávno za sebou a do kina jdou s obrovskými očekáváními a není potom divu, že jsou často zklamáni. Kniha pracuje s naší fantazií a představivostí, film často jen tak trochu tupě konzumujeme. A proč taky ne? Všechno má své pro a proti, určitě bychom všechny filmy založené na knihách ale neměli házet do jednoho pytle. Během posledních let vznikla i řada skutečně kvalitních projektů.

Ďábel nosí Pradu. Kultovní trhák ze světa vysoké módy vznikl na základě ne až tak masově známého díla z pera americké spisovatelky Lauren Weisberger. Ta světu ukázala, že závratný svět drahých oblečků a módních periodik vlastně nebude až tak rajským místem pro život. Filmová adaptace zpod taktovky režiséra Davida Frankela z roku 2006 se prakticky okamžitě stal hitem. V češtině autorce navíc vyšla i její další kniha Pomsta nosí Pradu z roku 2013. Ta už se ovšem takových ovací nedočkala. Tedy alespoň prozatím.

Snídaně u Tiffanyho. Truman Capote byl ve své době docela význačným americkým spisovatelem, hercem a příležitostným novinářem. Když v roce 1958 vyšla jeho nejslavnější kniha Snídaně u Tiffanyho, byl z ní okamžitě trhák. O tom vlastně svědčí i fakt, že filmového zpracování se dočkala jen o tři roky od prvního vydání – v roce 1961. A kinematografický trh se v šedesátých letech rozhodně nehemžil bezpočtem filmových adaptací. Tento snímek je dodnes velmi oblíbený – a není divu. Kombinace něžné komedie v kombinaci s mnoha psychologickými náhledy je prostě geniální. V hlavních rolích navíc zazářili Blake Edwards a Audrey Hepburn. Snímek se nesmazatelně zapsal do filmové historie dvacátého století.

Kmotr. Americký autor Mario Puzo se v roce 1969 postaral o vydání klasiky mafiánského světa. Vlastně se postaral o rekonstrukci celého žánru. Jeho popisy postav byly tak věrohodné, že mu mnozí kritici a čtenáři prostě nemohli uvěřit, že sám nikdy nebyl nijak zapleten do světa organizovaného zločinu. Když se na plátna kin dostal v roce 1972 filmový Kmotr, diváci si nemohli vynachválit herecké výkony Marlona Branda nebo Al Pacina. Kmotr doslova změnil hru – jak knižní, tak i tu filmovou. Autoři se u něj inspirují až do dnešní doby, o tom není sporu.

Deník Bridget Jones. Stejnojmenná kniha vyšla v roce 1996 britské spisovatelce Helen Fielding. Jelikož se (zejména) u ženského publika stala prakticky okamžitě fenoménem, filmové zpracování na sebe nenechalo dlouho čekat. Ven se dostalo v roce 2001 a v hlavní roli zazářila nezapomenutelná Renée Zellweger. Tehdy všechny ženy mířily do kina a nezměnilo se to ani při dalších pokračováních Bridgetiny ságy.

Čelisti. Nezapomenutelné žraločí drama také vzniklo na motivy stejnojmenné knihy. Napsal ji v roce 1974 populární americký spisovatel Peter Benchley. O filmové zpracování se o rok později postaral sám velký Steven Spielberg. S hudbou Johna Williamse a brilantními hereckými výkony Roye Scheidera a Roberta Shawa se jedná o nezapomenutelnou klasiku žánru. I po více než čtyřiceti letech od premiéry jsou Čelisti stále zatraceně děsivé – i v době moderních počítačových triků a efektů.