5 povahových rysů, kterými se psy a fenky liší. Zvažte je, než si pojedete pro štěně

Pavla Gabrhelíková

Všechna štěňátka jsou miloučká. Jenže pak z nich vyroste dospělý jedinec, se kterým se musíte popasovat do konce jeho života. Nezáleží jen na tom, jaké plemeno zvolíte, ale i na tom, jaké vyberete pohlaví.

  1. Dominance. Psy žene testosteron k tomu, aby byli teritoriální a dominantnější než fenky. Proto se taky častěji rvou a někdy dokonce přebírají vedení i doma. Fenky takovou potřebu většinou nemají.
  2. Hravost. Hladina testosteronu má na svědomí i psí hravost. Psi s vámi budou blbnout, běhat, užijí si odpoledne s přerostlým štěnětem nebo budou nosit aport. Fenky se budou spíš mazlit a válet na gauči.
  3. Temperament. Chce to jedno dvě hárání a temperament z fenky vyprchá jako bublinky z otevřené limonády. Uklidní se a je z ní mladá uvědomělá dáma. Oproti tomu psi budou řádit, dokud jim to zdraví dovolí.
  4. Fixace na páníčka. Fenečky se rády drží svých majitelů. Proč by taky utíkaly od plné misky a teplé náruče? Psi jsou ale do světa. Narodili se, aby rozsévali své semeno a poznávali svět. Ke svému majiteli samozřejmě přilnou taky. Ale nebude to takové, jako u věrných fen.
  5. Žádná záruka. Toto samozřejmě není dogma. Můžete si pořídit psa, který se od vás nehne, a dominantní hravou fenu, která se popere se vším, co jde kolem. Takže nic nezaručujeme. Ovšem pokud si pořizujete psa, zkuste tyto body zohlednit.