6 tvrdých způsobů, jakými vychovávali ve Spartě z chlapců silné bojovníky

Eva Vogelová

Sparťani byli opravdu tvrdí muži. Mělo to svůj důvod, už od dětského věku je brutálně cepovali muži v kasárnách. Někteří z nich dokonce tvrdou výchovu ani nepřežili. Zůstali jen ti nejsilnější. Zajímá vás, jakými tvrdými způsoby se z chlapců ve Spartě stávali muži?

  1. Dostávali málo jídla, museli o něj bojovat

Sparťané vyžadovali, aby jejich bojovníci byli hubení a svalnatí, žádní špekouni. Dostávali jen velmi málo jídla na příděl, aby neumřeli hlady. Zbytek si museli vybojovat. Kradli si ho mezi sebou navzájem. Nesměli být však při krádeži chyceni, nebo by byli zbití. Navíc jídlo, které dostávali, bylo opravdu hnusné. Někdy jedli maso, které bylo vařené v soli, octu a krvi. Jindy zase bojovali o sýr. Vedoucí kasáren ho položil na oltář a pustili k němu vyhladovělé kluky. Dívali se, jak o něj chlapci bojují. K tomu je ještě mlátili bičem. Nebylo ojedinělé, že několik z nich přitom i umřelo. Ten, kdo získal největší množství sýru, vyhrál.

  1. Pokud chlapci neodpověděli správně na otázku, byli pokousáni

Večer byli chlapci zkoušeni. Každému byla položená nějaká otázka, na kterou museli odpovědět správně. I když zrovna znali odpověď, museli vznést argumenty na obhajobu své odpovědi. Takže pokud jejich reakce nebyla dostatečně sofistikovaná a promyšlená, vyšlo to nastejno, jako kdyby odpověděli špatně nebo vůbec. Jaký trest chlapce čekal za nesprávnou reakci? Kousnutí do palce. Auuu! Pokud zkoušející pokládal moc jednoduché nebo naopak těžké otázky, byl také zmlácen. Nezávidíme!

  1. Nemohli se vzdělávat a dělat cokoli jiného

V první řadě bylo důležité, aby byl ze spartského kluka vychován silný bojovník. Všechno ostatní bylo pro něj zbytečné. Chlapci nesměli dělat nic jiného. Nějakého kluka mohlo bavit obchodování, ale měl smůlu. Ve výjimečných případech se mohli učit alespoň číst. Pokud však byli nepozorní, neposlouchali nebo byli špatní bojovníci, nesměli dělat ani to. Osobní život šel úplně stranou.

  1. Nutili je bít se s kamarády

Kluci, kteří měli sedmé narozeniny, byli odtrženi od matky a začali žít v kasárnách. Tam jim začal velmi těžký život. Někteří z nich ho ani nepřežili. Správci kasáren kluky nutili, aby se navzájem provokovali a sami vyvolávali mezi sebou boje. Pokud hoši správce kasáren neposlechli, byli zbičováni. Když otec zjistil, že syn odmítl uposlechnout rozkazy, zmlátil ho ještě jednou. Síla, co?

  1. Chlapci museli zabíjet bezbranné otroky

Sparťané měli své otroky, které nechávali pracovat v nedůstojných podmínkách. Součást výcviku spartských chlapců byl reálný boj. Dostali dýky, trochu jídla. Museli zabít co nejvíce otroků, kteří to nečekali, protože zrovna dělali svoji práci. To nám přijde docela morbidní, učit děti, aby nelítostně zabíjeli nevinné lidi.

  1. Pro chlapce byla čest, že se mohli nechat zbičovat

Sparťané měli takovou tradici, že ve svátek Diamastigosis vybrali jednoho chlapce, kterého bičovali tak dlouho, dokud nezemřel. Měla to být veřejná zábava. Ve Spartě se jinak než krutě bavit nejspíš neuměli. Někteří chlapci se přihlásili zcela dobrovolně, cítili se poctěni. Zároveň se snažili co nejdéle přežít, aby dokázali, že jsou opravdovými muži. Na tuto podívanou si dokonce lidé dobrovolně kupovali lístky, aby se u toho pobavili.

swipe helper

Mezi články můžete přecházet pohybem prstu na displeji do stran

zavrit