Alkohol pomáhá lépe mluvit cizím jazykem, zjistili vědci. Néasi!

ČTK, mivr

Ti, kdo se snaží naučit cizí řeč, občas zjistí, že jim přiměřená dávka alkoholu pomůže doslova rozvázat jazyk a komunikovat plynněji. Svým způsobem to dává smysl. Bylo dokázáno, že sklenička piva nebo vína může utlumit zábrany, a díky tomu někteří lidé snáz překonají nervozitu či váhavost, napsal zpravodajský server Time.

Ovšem na druhou stranu se také zjistilo, že alkohol narušuje poznávací funkce, negativně ovlivňuje paměť a pozornost a vede k přehnané sebedůvěře a přebujelému sebehodnocení. Takže mluví lidé opravdu lépe cizím jazykem, když popili alkohol, anebo z nich mluví jen jejich tekutá odvaha?

Aby zodpověděli tuto otázku, provedli britští a nizozemští vědci experiment, o němž informoval odborný časopis Journal of Psychopharmacology. A ukázalo se, že lidé v rámci studie skutečně po nízké dávce alkoholu mluvili plynněji, i když si to třeba sami nemysleli.

Do studie se zapojilo 50 rodilých Němců studujících na Maastrichtské univerzitě v Nizozemsku nedaleko německých hranic. Všichni účastníci studie uvedli, že příležitostně pijí alkohol, a protože jejich výuka je v holandštině, nedávno složili zkoušku dokazující jejich znalost tohoto jazyka.

Každý z účastníků byl požádán, aby s tazatelem vedl dvouminutový rozhovor v holandštině. Před rozhovorem dostala polovina k pití vodu a druhá polovina alkoholický nápoj. Množství bylo různé podle hmotnosti každého, ale zhruba 70kilogramový muž dostal ekvivalent méně než půl litru piva.

Rozhovory se nahrávaly a pak je měli oznámkovat dva rodilí Holanďané, kteří nevěděli, kdo z dotazovaných dostal alkohol a kdo ne. Také sami účastníci byli vyzváni, aby ohodnotili vlastní výkon na základě toho, jak plynně hovořili.

Překvapivě neměl alkohol žádný vliv na sebehodnocení účastníků. Ti, kdo měli alkohol, si v holandštině nevěřili o nic víc, ani je jejich výkon nepotěšil víc než ty, kdo měli vodu.

Ale podle těch, kdo hodnotili nahrávky, si ti, kdo se posilnili alkoholem, vedli lépe. Celkově podle rodilých mluvčích byla jejich holandština plynnější a s lepší výslovností. Hodnocení gramatiky, slovní zásoby a argumentace se u obou skupin nijak nelišilo.

Vědci nicméně zdůraznili, že množství alkoholu, které zkoumaným podávali, bylo nízké – a účinky vyšší dávky by mohly být odlišné. Navíc zkoumaní věděli, že dostali alkohol, a toto vědomí je mohlo podvědomě ovlivnit na stejném principu jako placebo. Doporučují proto další výzkum, do nějž budou zahrnuty další jazykové skupiny.