Čeho se nejvíc bojí piloti?

Eva Vogelová

Myslíte si, že pasažéři jsou jediní, kteří mají obavy z letů? Možná se budete divit, ale piloti někdy také. Mohou totiž nastat situace, které jim zkomplikují cestu. Přečtěte si, čeho se obávají.

Komunikace s letovým dispečerem. Anglický jazyk je oficiálním jazykem v leteckém provozu. Problém spočívá v tom, že lidé z různých zemí mají odlišné přízvuky. Piloti mohou špatně rozumět několik slov a může z toho být malér. V letovém provozu jde o všechno, stačí malá chybička a může se stát něco hrozného. Navíc dispečeři a piloti jsou také jen lidé a snadno se mohou splést. Jeden z nich uvede druhému špatnou informaci a může dojít k děsivým následkům. Přesvědčit nás o tom může i kapitán Gerhard, který létá s velkými aerolinkami. Velmi nepříjemná situace se mu stala v Moskvě, kdy mu dispečink hlásil, že může přistát na volné přistávací dráze, ze které byl sníh odklizen. Pilot se tedy na pokyn dispečera rozhodl přistát. Poté však zjistil, že se dispečer zmýlil, sníh z povrchu nebyl zcela odklizen. Letadlo přistávalo za tmy a tak pilot vlastním zrakem dlouhou dobu nevěděl, jestli je přistávací dráha v pořádku. Teprve až na vlastní kůži poznal, že nebyla. V takových podmínkách se velmi špatně přistává. I přestože pilot brzdil, jak nejlépe mohl, podařilo se mu zastavit stroj až na samotném konci letecké dráhy.

Velká únava. Častým problémem pilotů je únava. Během dne mohou mít po sobě různě rozhozené služby a z toho některé mohou být i v noci. Bojují s únavou. Prvních pár minut při vzletu a posledních několik minut během přistávání se piloti musí pekelně soustředit. V těchto chvílích dochází k nejvíce leteckým katastrofám, protože piloti chybují. Zbytek letu může řídit autopilot, který se dokáže dostat z jednoho bodu do druhého. Dokonce to zvládá i lépe než člověk. V jednom průzkumu NASA tvrdilo sedmnáct procent pilotů, že nechtěně při letu usnuli. Devadesát procent evropských pilotů se přiznalo k tomu, že kvůli obrovské únavě udělali nějakou chybu. Odpočinek v kokpitu je nutný, ale musí si to posádka rozplánovat tak, aby alespoň někdo nespal. V letecké společnosti SAS se stalo, že během letu ze Stockholmu do Kodaně kopilot odešel z kokpitu a kapitán usnul. Letadlo si tak samo letělo bez jakékoliv lidské kontroly. Tahle situace mohla dopadnout katastrofálně, naštěstí se však během toho nestalo vůbec nic.

Výpadek motoru. Ve výšce několika desítek kilometrů nad zemí se teplota pohybuje zhruba kolem minus šedesáti stupňů celsia. V takových podmínkách se kapky vody, které dopadají na letadlo, okamžitě promění v led. Vrstva zmrzlé vody může zásadně změnit aerodynamiku letu. Z toho důvodu mají všechna letadla na různých místech odmrazovaní systémy. Horší je to však s motory, ty je totiž nemají. Není možné je vyhřívat. Pokud se led dostane do lopatkových kol, které se musí neustále točit, může to celý motor vyřadit z provozu. Z toho důvodu společnost Boeing doporučuje, aby piloti s některými typy letadel nelétali do bouří. V Evropě se jim letadla mohou vyhnout, protože nedosahují šířky několika tisíc kilometrů. V rovníkových oblastech to mnohdy není možné. Bouřky tam mohou být dokonce i několik dnů. Piloty však tlačí čas a nadřízení, kteří by vyčkáváním ztráceli výdělky. Z toho důvodu jsou někdy nuceni vzletět i do takových podmínek.

swipe helper

Mezi články můžete přecházet pohybem prstu na displeji do stran

zavrit