Goran Bregovič: Štve mě, jak Evropa zachází s Romy

Hana-Slivova

Jako vzkaz světu, že Romové jsou pro společnost velký přínos, pojal král balkánské dechovky a rodák ze Sarajeva Goran Bregovič (63) svou loňskou desku Champagne For Gypsies. Písničky z alba, které nahrál se známými i méně známými cikánskými hudebníky, zazní 3. listopadu v pražském Kongresovém centru.

Vaše poslední deska Champagne For Gypsies, kterou jste natočil s romskými muzikanty, vznikla z touhy říct, že Romy a jejich kulturu je třeba vnímat jako něco, co společnost obohacuje, nikoliv narušuje. Inspiroval vás k jejímu napsání nějaký konkrétní moment, osobní zkušenost s rasovými nepokoji ve vašem okolí?
Bylo pro mě dost divné zjistit, že země jako Itálie nebo Francie, kde sámu žiju, zachází s Romy tak, jak se s nimi zachází na Východě. OK, u vás v Česku je xenofobní tradice dlouhá, ale Francie byla vždycky země otevřená a přijímala lidi, kteří tu hledali ekonomický či kulturní azyl. Už ve 30. letech sem například přišla rodina Gipsy Kings, která utíkala ze Španělska před diktátorem Francem… Chtěl bych, aby si nejen Francouzi uvědomili, že kdyby nepřijali lidi jako jsou například zmiňovaní Gipsy Kings, jejich kultura by jim teď velmi chyběla. Natočit desku s romskými muzikanty bylo pro mě tedy svého druhu gesto.   

Poslechněte si Gorana Bregoviče v Youradiu

V bookletu zmiňujete i další osobnosti, jejichž rodiny měly romské kořeny, například Charlieho Chaplina nebo

. Opravdu jste přesvědčený, že tohle může v hlavách lidí zlomit předsudky?
Změnit lidské přemýšlení chce čas. Ale může se to zlepšovat každým dnem. Takže si myslím, že to smysl má. Champagne For Gypsies není politická deska, ale doufám, že když mi s tím všichni muzikanti pomůžou, bude naše poselství slyšet.

K natáčení jste pozval romské hvězdy, kromě Gipsy Kings i skupinu Gogol Bordello, ale zpívá s vámi také dívka, o níž slyším poprvé. Jmenuje se Selina O´Leary. Odkud ji znáte?
Rád spolupracuji s debutanty, Selinu jsem potkal v Irsku. Při nahrávání došlo k nezvyklé situaci, nevěděl jsem totiž, že irští Romové dodržují zvyk nenechat svobodnou dívku ani na chvíli samotnou s chlapcem. Ve studiu s námi tedy neustále seděla matka, teta nebo někdo další z rodiny. Celkově to však byla hezká zkušenost, všichni na mě byli moc milí. Rodina Seliny má dům, ale na zahradě jim stojí zaparkovaný karavan a oni jsou kdykoliv nachystaní vydat se na cestu. Naštěstí v Irsku Romové takové problémy se začleněním do společnosti nemají.

http://www.youtube.com/watch?v=L9AJkk-1HHA

Vy sám romské kořeny nemáte. Kdy jste zjistil, že cikánská dechovka je vaše parketa?
Je smůla, že nejsem Rom, protože dělám hudbu, která je za romsku považovaná. Vztah k ní mám ale už od dob, kdy jsem byl rock´n´rollová hvězda a hrával jsem s kapelou na stadionech. Před námi totiž vždycky vystupovala nějaká cikánská dechovka a všechny přítomné okamžitě dostala do nálady. Tihle muzikanti nedělají jen hudbu, oni do ní vnesou i trochu šílenství. Je to něco jako raný punk.

Pražský koncert odehrajete v Kongresovém centru, kde pravděpodobně nebudou žádné stoly, na nichž by mohly fanynky tančit. Nevadí vám to?
Haha. Já už hrál leckde, v New Yorku v Carnegie Hall, v opeře v Sydney, ale taky třeba v Kurdistánu nebo na Sibiři. Není pro mě důležité, jak vypadá sál. Pokaždé hraju nejlépe, jak umím.

Na pódidu někdy lepíte svým muzikantům peníze na čelo. Přijde na to řada i v Praze?
Hmmm, někdy to dělám, to je pravda. Koncert se pak lépe rozjede. Ale jestli to udělám v Praze, ještě nevím. Kažopádně fanoušci se můžou těšit hlavně na skladby z nové desky, i když nějaké starší písničky z filmů nebo skladby z koncepční desky Karmen With a Happy End zazní taky.

Co si v Praze dáte? Slivovici, jako obvykle?
Já alkohol moc nepiju. Většinou jen skleničku na stagi. Ale ve smlouvě mám požadavek na alkohol na pódiu i v šatně, takže si dám. Pro mě je koncert večírek; když se mě v osm večer zeptáte, co chci dělat, odpovím vám, že chci jít s kapelou na pódium. To je místo, kde se bavím úplně nejlíp na světě.

Témata: