Hankovy štěky: Co panička říká a jak to ve skutečnosti je

Pavla Gabrhelíková

Řeči se vedou a voda teče. A páníčci toho nakecají… Takže každému nevěřte všechno, budete z toho zbytečně v depresi. I paničku občas přistihnu u toho, jak lehce překrucuje skutečnost. Co o mně říká a jak to je?

  • Hank má perfektní přivolání, to se nemusíte bát. Mám, jenomže jenom dokud mám v tlamě balónek. Jak ne, pustím se za cizí kočkou, vlakem nebo dokonce ptákem na stromě.
  • Hankouš je hodný, není to s ním taková hrůza. Jasně, jen mě nemá kdo hlídat, tak jsme museli koupit auto, abych mohl na dovolenou taky, sousedi zakazují dětem chodit kolem našeho plotu a zvracím zásadně tam, kde je koberec.
  • Sbíráme po obou psech hovínka pořád, to je snad jasné. Jen tak dál, Pinocchio! Pravda je, že panička sbírá, ale jen dokud nenastavím řitní otvor před branku neustále prudící a zlé sousedky. Ale často taky strkám kaďák do keřů a odtud to fakt moc uklidit nejde, obzvlášť když si to rozmažu po celém zadku.
  • Pozitivní motivace, to je jediné, co na psa funguje. To bych vám přál vidět tu pozitivní motivaci, když jsem vytahal odpadky nebo rozkousal naběračku. Hned po mě letěl obal od jogurtu nebo naběračka přes celou místnost za doprovodu slov: “No to si ze mě děláš…?!”
  • Lidé hrozně často polidšťují psy, to je prostě špatně. Nemám tolik tlapek, abych spočítal, kolikrát se mě panička ptala, jestli jsem se dobře napapal, jestli mě nebolí nožička a jestli se těším, až si půjdu zaplavat. A že odpovídá jen můj ocas, což se o lidech říct nedá, jí vůbec nevadí.
swipe helper

Mezi články můžete přecházet pohybem prstu na displeji do stran

zavrit