Hankovy štěky: My to děláme správně, to vy jste id*oti!

Pavla Gabrhelíková

O víkendu jsme byli s paničkou na akci, na kterou se chodí pejsci socializovat. Vede to týpek, který nám jako fakt dost rozumí, a pro radu tam chodí lidi, kteří nám naopak vůbec nerozumí. A nejde se k tomu nevyjádřit.

My tam chodíme, abychom se prostě prošli, a ukázali vyděšeným majitelům prachovek, že i když jsem pitbull, nepřemýšlím celý den o tom, jak jejich psovi urvu hlavu. Některým psím kolegům lidi hodně ublížili, tak je pro jejich majitele těžké jim názor na dvounožce nebo psy změnit. Pak jsou tam ale tací psi, jejichž největší problém je na druhém konci vodítka.

Kontrola

My nejsme většinou úplně dementní. Ale když nám říkáte to, abychom dělali to, co sami neděláte, nebo na nás chrlíte vodopád slov, kterým jste nás nenaučili rozumět, můžete se rozčilovat, jak chcete, a my prostě nebudeme dělat to, co byste rádi. Takže když nám řeknete „Pojď,“ měli byste nejlépe taky jít. A když nám dáte například povel „Sedni,“ taky nám řekněte, kdy si zase můžeme dělat, co uznáme za vhodné.

Taky nečekejte, že za vámi přijdeme na „ke mně“, když z vašeho hlasu na sto honů cítíme, jak už nás máte po krk. A nedivte se, že když nám to někdo řekne hezky a ještě třeba přihodí pamlsek nebo pohlazení, tak jdeme raději k němu.

Myslím, že většina lidí má větší IQ jako pes. Přesto děláte všechno pro to, abychom museli nad situacemi venku převzít kontrolu my. A věřte, že nám to příjemné není.

Nesahat!

Je s podivem, jak často s námi nemáte dost silné pouto. Třeba já si paničku neustále hlídám a jsem připraven plnit její požadavky. Sice jí trvalo dva roky mi vysvětlit, že když po mně něco chce, mám se na ni dívat a dávat pozor, ale teď je to pohoda. Já vím, co chce, a ona ví, co má udělat pro to, abychom toho dosáhli. Vy nás pipláte, jste s námi odmalička nebo jste nás zachránili z útulku a teď s námi sdílíte prostory. A neumím si představit, že byste si s jiným dvojnožcem při tak úzkém kontaktu nevytvořili nějakou vazbu. Tak proč to nedokážete s námi? My na nic jiného nečekáme!

Chtěl bych ještě poznamenat, že má vazba s paničkou je tak silná, že si nesmí ani pohladit cizího psa (hned ho jdu odhrnout zadelí) a žádný cvičitel ani cizí člověk nemá co sahat na moje vodítko. Jakmile to udělá, vodítko mu zubama vytrhnu z ruky a poběžím s ním pryč. Všechny útulky by se proto měli modlit, aby se paničce nic nestalo, protože kdybych v některém z nich skončil, měli by velký problém.