Káčin zápisník: Co se stane, když přijdete do puberty až v šestadvaceti

Kateřina Horáková

Hele, nemyslím si, že bych se úplně vrátila do puberty. Naopak. Až teď mám pocit, že jsem dostatečně plnoletá na to, abych si začala plnit to, co mi příšní rodiče v teenagerských letech zakazovali. Třeba obarvit si hlavu namodro. Jo, přesně to jsem udělala.

Když mi bylo 12, poslouchala jsem Linkin Park. Ve 14 jsem přešla na Led Zeppelin, Floydy a další věci, co měl rád můj táta. V 15 přišlo emo období s My Chemical Romance, v 16 jsem si nechala udělat dlouhý dredy a začala chodit a jezdit na techno, tajně. Pak mi začalo bejt blbý tak lhát vlastním rodičům a všechny další touhy, ty po tuně tetování, celočerným šatníku a výrazně barevnejch vlasech, jsem uložila do pomyslnýho šuplíku s tím, že až mi bude 18, všechno to půjde ven. Jenže místo kýžený svobody s úřednickou plnoletostí přišel spíš rozum a starosti. Rodiče mě vydržovali na škole, abych si mohla vesele studovat naprosto zbytečnej obor a když jsem se pak rozešla s klukem, ke kterýmu jsem se s velkou pompou odstěhovala, bez řečí mě vzali zpátky. Rebelovat proti nim blbinama mi teda přišlo ještě o něco trapnější.

A tak se dostáváme do současnosti, ve který si sama vydělávám, sama si platim dospělácký věci, tudíž už se můžu cejtit blbě leda tak před svojí kočkou, když se po příchodu z hospody snažim tancovat jako Beyoncé. Tetování si nechávám dělat podle nálady, co není černý nebo šedý, to nenosím, a s vlasama dělám psí kusy. Teď jsem si kupříkladu splnila sen a obarvila se na hodně, hodně, hodně modrou. Je to skvělý? Cítím se výjimečně? Má dušička pokoj? Hádejte.

Asi nic tak nekřičí „Nevim, co si mám počít se svým životem“ tolik, jako když si holka s unavenejma kruhama pod očima a starší dvaceti let obarví vlasy namodro. Zrovna namodro! Kdyby načerveno, to aspoň říká „Jo, ještě pořád poslouchám metal“. Nebo narůžovo, to je zase jako „Chtěla jsem experiment, tak ho mám, to se stejně brzo vymeje“. Ale modrá? Modrá vysílá vzkaz: „Ahoj, jsem emočně nestabilní a moje vlasy mají barvu léků, co mi předepisuje cvokař“.

Teda rozhodně mám ten dojem po reakcích mýho okolí. Přišlo mi to celkem hezký, ale když se mě šéf zeptal, co jsem si to udělala na hlavě, opuštěná, s holí mluvící babička v nákupáku na mě spiklenecky mrkla, výrostek, co kolem mě procházel, se mi vysmál a moje máma se zatím ani nezmohla na byť jen mírně útočnej komentář, tak teda tohle stanovisko musim zjevně přehodnotit.

Blbý je, že modrá drží jako blázen, ozbvlášť, když ji dáte na totálně spálený platinový vlasy (což jsem přesně udělala). Takže až potkáte holku s modrou hlavou a tikem v oku, pochvalte jí účes, prosim vás. Pravděpodobně to budu já a udělá mi to fakt radost.