Káčin zápisník: Můžou být z milenců kámoši? Můžou, a rovnou ti nejbližší

Kateřina Horáková

Téma jak vystřižený z nejstereotypnějšího ženskýho magazínu, já vim. Ale tak vzhledem k tomu, že v současný společnosti šu*á kámen cihlu, je docela dobrý umět z ex udělat kamaráda. Já bych se nebála jít tak daleko, že bez sexu to přátelství už skoro ani nejde.

Někoho potkáš, jste si sympatický, spřátelíte se, jdete na rande, začnete spolu chodit, začnete spolu spát a dál už nás to pro potřeby tohohle článku nezajímá. Jo, to je idylka, podle který by to mělo fungovat. Jak to ale kolem sebe posledních pár let pozoruju, zdá se mi, že to je přesně naopak. Někoho si narazíš, párkrát se spolu vyspíte, a buď to zkusíte vážně, nebo se na to vykašlete. V druhým případě je pak možný dotyčnýho buď odepsat, anebo se s ním teda konečně zkusit kamarádit. Z vlastní zkušenosti doporučuju to druhý.

Jsem hysterka. Do každýho kluka se hrozně zamiluju, a když mě pak nechce, tak dělám scény. Já si jako stojim za tím, že když se někdo chová jako kretén, mám právo na to mu to opakovat furt dokola, ale uznávám, že kdybych to nedělala, asi by mi bylo líp. Dost dlouho jsem se kvůli tomu s žádným svým ex nebavila, vůbec. Některý o to po čase i měli zájem, ale já nikdy.

Láme se to u mě až poslední dobou. Můj nejlepší kamarád je kluk a nikdy jsme spolu nic neměli. To je v pohodě, ale známe se 7 let a až asi před rokem jsme si řekli, že je to konečně úplně čistý a kamarádský. Jsme si blízký, jsme hezký lidi s potřebama, že jo, bylo to tam takový nevyřčený, visící, nedořešený… A trvalo to těch 6 dlouhejch let, než se to vyřešilo. To je moc dlouhá doba na tak krátkej život, nemyslíte?

Až potkáte někoho super, s kym se budete chtít kámošit, doporučuju se s nim co nejdřív vyspat. Nemluvím o kamarádech s výhodama, mluvim o jedno, maximálně dvourázovym úletu. Když si to odbudete hned, sblíží vás to a odbouráte sexuální pnutí. Od tý doby se nikdo nebude snažit nikoho sbalit nebo oblbovat a zbude víc času na pravý přátelství a budování důvěry. Jak se jednou vidíte nahý, padaj všechny stěny, no ne? Ze začátku to může bejt trochu nepříjemný, ale nakonec se to vyplatí.

Mám za sebou pár měsíců trochu dramatickýho trápení se pro jednoho kluka, se kterym to nikdy nemělo budoucnost. Nejvíc mě na tom štvalo, že navzdory všem mejm scénám a ultimátům na mě nakonec vždycky zas nějak reagoval, ani ne kvůli sexu, ale prostě normálně. Nepouštěl mě z háčku a mně přišlo, že si mě drží jako nouzovku. Viděla jsem se s nim teď v sobotu a po jediný jeho větě mi došlo, že to tak vůbec nebylo. I když se mnou nechce bejt, tak o mě ale ani nechce přijít, protože mě má prostě rád, docela jednoduše a přátelsky. V ten moment jsem s nim jak na povel přestala chtít spát, moje sympatie vůči němu extrémně vzrostly, úplně jsem se uklidnila a najednou ho neviděla jako nepřítele, ale přesně naopak. Spousta věcí a řečí z uplynulýho období najednou zapadla a ve mně se rozhostil vnitřní klid, rozhodně stran popisovaného chlapce. Vim, že ať už se teď budem bavit jakkoliv, bude to už vždycky především přátelský. Netvrdim, že už si to nikdy nerozdáme (on je dost hot, nebudu vám lhát), ale když jo, tak to bude v pohodě a na úplně jiný bázi než doteď.

Uvědomuju si, že to trochu vyznívá, jako bych vám doporučovala spát se všema vašima kamarádama. Ale víte co? Vlastně klidně jo! Po mejch vztahovejch zkušenostech si totiž řikám, že kamarádství je ve finále stejně důležitější než ta romantika (minimálně dokud nechcete plodit děti), a pro kvalitní přátelství je tim pádem potřeba udělat cokoliv.

swipe helper

Mezi články můžete přecházet pohybem prstu na displeji do stran

zavrit